Vyzvání k tanci – taneční pořádky a vějíře druhé poloviny 19. století

Subtilní taneční pořádky i rafinované vějíře jsou dokladem nebývalého rozkvětu plesů, tanečních zábav a společenského života obyvatel Prahy druhé půle 19. století a současně i svědectvím propracovaných pravidel soudobé etikety.

Hlavní taneční sezona probíhala v Praze v období masopustu, tedy od počátku roku do Škaredé středy, druhá méně okázalá měla své pokračování od jara do podzimu, v plenéru. Příležitost k tanci nabízely sály na Barvířském (Žofínském) a Střeleckém ostrově, letní zábavy se pořádaly ve Stromovce a na Štvanici, výrazným společenským centrem byla Měšťanská beseda. Vedle soukromých plesů a večírků organizovaly taneční zábavy nejrůznější instituce – jednotlivé fakulty pražské univerzity, sbory měšťanských gard, čím dál větší podíl na přípravě bálů připadl zejména od 60. let 19. století i rostoucímu počtu ustavujících se pražských spolků a organizací, včetně dobročinných. Mezi tanečními zábavami vynikaly svým charakterem maškarní bály, tzv. merendy či reduty, které pravidelně pořádala např. Umělecká beseda, nebo kostýmní šibřinky organizované jednotami Sokola. Nelze opomenout ani české národní bály (později Národní besedy) jako fenomén aktivně se formující národně orientované společnosti.

Různorodý charakter společenských plesů a zábav v Praze i míru originality, vtip i vkus jejich organizátorů výstižně dokumentují taneční pořádky, jejichž početnou sbírku spravuje Muzeum hl. města Prahy. Taneční pořádky byly běžně vydávány pořadateli plesů v 19. i 20. století jako součást vstupenky. Měly podobu subtilních knížek či zápisníků s dekorativně vytištěným datem a místem konání plesu, někdy doplněné verši českých básníků. Jejich nedílnou součástí byly drobné kovové háčky k upnutí tanečního pořádku k oděvu či kabelce a také nepostradatelná miniaturní tužka, jíž si tanečníci (dámy i pánové) zapisovali ke konkrétním tancům svůj taneční protějšek. Provedení tanečních pořádků bývalo rozličné, od lapidárních skládaček z kartonu se slepotiskovou obálkou přes výpravnější sešitky připomínající miniaturní knižní vazby v sametu až k náročným kompozicím kombinujícím papír, kov, textil, střapce či peří ve svébytném uměleckém zpracování nezřídka svou formou odkazujícím na pořadatele plesu.

Obdobně jako taneční pořádky byly dekorativní i praktickou ozdobou dam i koketním prostředkem jejich komunikace vějíře, které se opět dostaly do módy před polovinou 19. století. Sledujíc dobové tendence, byly jejich skládací papírové listy zdobeny malovanými nebo litografickými scénami, později nabývají na oblibě vějíře tvořené nebo zdobené peřím, krajkové a tylové vyšívané vějíře kombinované s perleťovými žebry i vějíře brisé tvořené celou soustavou vyřezávaných žeber spojených hedvábnou stužkou.

Zvláštní skupinu tvoří několik litografických kusů, které, slučujíc v sobě funkci vějíře i tanečního pořádku, byly vydány v upomínku na Slovanské bály v Praze roku 1849 a o rok dříve ve Vídni.

Taneční pořádek ve formě pluhu, Ples klubu hospodářského v Praze, 19. 2. 1873, Aug. Klein, Vídeň,
papír, kov, hedvábí H 007 075.

Taneční pořádek ve formě novin v rámu, Ples německých studentů, 29. 1. 1868, Mittag & Wildner, Praha,
papír, kov, dřevo H 023 650.

Taneční pořádek ve formě knihy s emblémem lékárnictví, Věneček českých posluchačů farmacie, 2. 3. 1882, knihařství K. Just, Praha,
papír, kost, hedvábí, kov H 026 919.

Taneční pořádek ve formě stočené listiny v tubusu s právnickými emblémy, Ples pražského spolku právníků Všehrd, 13. 3. 1884, knihařství K. Just, Praha,
papír, hedvábí, kov, dřevo H 032 516.

Taneční pořádek ve formě zrcátka, Slovanský bál (Slavjanski bal), 17. 2.1850, nákres A.Daněk, litografie R. Kolarž,
papír, zrcadlovina, hedvábí, dřevo H 033 519.

Taneční pořádek ve formě paragrafu s právnickými znaky, taneční zábava právníků, 8. 3. 1882, knihařství K. Just, Praha,
papír, kov, hedvábí, dřevo, H 037 696.

Taneční pořádek Jubilejní Národní Besedy na Žofíně 26.1.1898, Pomněnky k oslavě 50letého trvání Národní besedy, Bělský & Ježek, Praha,
papír, hedvábí, dřevo H 037 704.

Taneční pořádek ve formě knížky v kožené tištěné vazbě, Ples Akademického čtenářského spolku v Praze, 12. 1. 1887, knihařství K. Just, Praha,
papír, kůže, hedvábí, kov, dřevo H 037 949.

Taneční pořádek se zobrazením plastiky Pražského studenta J.Maxe, Ples literárního a řečnického spolku Slavia v Praze, Žofín, 7. 1. 1891, knihařství K. Just, Praha,
papír, plyš, hedvábí, sklo, fotografie, kov H 037 951.

Taneční pořádek ve formě lahvičky, Kostumní merenda Měšťanské Besedy v Karlíně, 5. 2. 1894, Atelier Liska, Praha,
papír, plyš, kov H 037 958.

Taneční pořádek ve formě štítu z perleti se znakem lékárníků, Elitní věneček posluchačů lékárnictví na české universitě, 20.2.1889, knihařství, K. Just, Praha,
papír, perleť, hedvábí, kov, dřevo H 044 882.

Taneční pořádek ve formě vějíře s pohledy na architekturu Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891, Ples na Žofíně, 19. 1. 1891 na Žofíně,
papír, tlačený samet, kov H 008 055.

Taneční pořádek ve formě vějíře z tištěného a kolorovaného papíru s vyobrazením studentů, Bál študentský 17. 1. 1849, Praha,
papír, hedvábí, litografie H 019 894.

Vějíř papírový s kostěnými žebry s oboustranným dekorem druhého rokoka, tisk polychromovaný a zlacený, žebra řezaná a zlacená, cca 1850-60,
papír, kost, peří, hedvábí H 018 620.

Vějíř kostěný s celoplošným prořezávaným dekorem, z rodiny Portheimů, cca 1880-90,
kost, hedvábí H 033 670.

Vějíř krajkový s malovaným hedvábným medailonem a perleťovými žebry, z rodiny Portheimů, před r. 1900,
hedvábí, perleť H 033 672.

Vějíř papírový s dřevěnou kostrou, tištěné kolorované zobrazení zahradní restaurace ve Stromovce, Fasching 1880, sig. Rosenberg,
papír, dřevo, kov H 086 756.