Sametová revoluce v plakátech Muzea hlavního města Prahy
Soubor plakátů sametové revoluce Muzea hlavního města Prahy je významným střípkem v mozaice plakátové produkce z období listopadu a prosince 1989. Představuje obraz spontánní tvorby profesionálních grafiků i amatérů, vznikající na vlně revolučního nadšení, v době, která byla přesycená touhou po změně poměrů. Výlohy, zdi, sloupy, zastávky a další plochy zaplavilo nespočetné množství rezolucí, plakátů, letáků a prohlášení. Veřejný prostor se načas stal v pravém slova smyslu fórem pro vyjádření svobodného slova. Používané revoluční symboly odrážejí autentickou výpověď významné ikonografické hodnoty, plasticky zrcadlí požadavky, postoje, touhy i vize tehdejších tvůrců.
Významným střediskem tvorby revolučních plakátů se stala budova galerie Mánes na tehdejším Gottwaldově nábřeží (dnešní Masarykovo). Zde se nacházela prostorná dílna, kde dobrovolníci z řad studentů, výtvarníků a dalších tvořili dnem i nocí transparenty, plakáty, letáky s výzvami a provoláními. Plakáty vznikaly nejprve překotně, v provizorních podmínkách a malovaly se ručně. Postupně se jejich tvorba stále více profesionalizovala a začaly vznikat první tištěné plakáty. Na jejich tvorbě se autorsky podíleli dnes již významní čeští výtvarníci: Pavel Beneš, Michal Cihlář, Pavel Hrach, Václav Jirásek, Ivan Král, Aleš Najbrt, František Skála, Pavel Šťastný, Rostislav Vaněk, Jiří Votruba, Roman Werner a další.
Stalo se na Národní třídě 17. 11. 89, design Milan Kincl, foto Aleš Lamr, 580 x 820 mm, ofsetový tisk
V den 50. výročí uzavření vysokých škol nacisty 17. listopadu 1989 uspořádal SSM (Socialistický svaz mládeže) spolu s nezávislými studentskými svazy na pražském Albertově pietní akci k uctění památky studenta Jana Opletala. Původně plánovaná a povolená manifestace měla oficiálně skončit závěrečným shromážděním u hrobu Karla Hynka Máchy na Vyšehradě. Část lidí se ale rozhodla vydat do centra Prahy. Čelo průvodu, který čítal několik tisíc lidí a během cesty stále narůstal, bylo zastaveno na Národní třídě policejním kordonem a následně obklíčeno pohotovostními pluky SNB (Sbor národní bezpečnosti). V uzavřeném prostoru, odkud již nebylo možno uniknout, byli demonstranti surově zbiti příslušníky tzv. červených baretů (OZU MV, Odbor zvláštního určení správy vojsk ministerstva vnitra). Dle výsledků nezávislé vyšetřovací komise bylo během zásahu zraněno 568 lidí. Bezprostředně po něm se mezi lidmi začala šířit zpráva o mrtvém studentovi Martinu Šmídovi. Ačkoliv nebyla potvrzena, dostala se brzy do vysílání radia Svobodná Evropa a přejaly ji i další zahraniční agentury. Tato fáma významně přispěla k radikalizaci celé společnosti. V následujících dnech chodili lidé na místo brutálního zásahu na Národní třídě pokládat květiny a zapalovat svíčky, aby uctili památku mrtvého studenta i ostatních raněných.
Občanské fórum, Praha, 28. 11. 1989 0´35 – Václav Havel a Pavel Landovský, design Michal Cihlář, foto Stanislav Slavický, 470 x 856 mm, ofsetový tisk
V reakci na odpor proti brutálnímu zásahu policejních jednotek se na popud Václava Havla v neděli 19. listopadu sešli v Činoherním klubu reprezentanti různých směrů opozice a založili společnou platformu – Občanské fórum. Toto politické hnutí přijalo roli zástupce veřejnosti v dialogu s komunistickou státní mocí a stalo se tak rozhodující politickou silou v zemi. Prvním lídrem OF byl respektovaný vůdčí představitel opozice, dramatik Václav Havel.
O.F. Občanské fórum, autor neznámý, 885 x 622 mm, ofsetový tisk
Občanské fórum vzniklo jako blíže nedefinované nezávislé politické hnutí, které mělo být v prvé řadě prostorem pro svobodný dialog, respektujícím principy otevřenosti a demokracie. Mělo představovat otevřené společenství, do něhož měl v zásadě přístup každý poctivý a demokraticky smýšlející občan, kterému ležela na srdci odpovědnost za budoucí politický vývoj. Ve svých počátcích neaspirovalo na svůj podíl na výkonu státní moci, ale usilovalo o vytvoření společenského tlaku, vedoucího k politické změně a demokratickým reformám.
My (milujeme) Občanské fórum, autor neznámý, 603 x 135 mm, ofsetový tisk
Občanské fórum nemělo být politickou stranou, ale pouze jakýmsi volným sdružením různých politických proudů, které by garantovalo přechod k demokratickému, pluralitnímu právnímu státu. Hlavní těžiště politických změn spatřovalo v místní horizontální struktuře a autonomii jednotlivých Občanských fór. Logicky tak vzniklo názorově heterogenní hnutí, které v sobě zahrnovalo široké spektrum nových adeptů politické reprezentace ─ od členů předlistopadových nezávislých iniciativ, až po tzv. převlékače kabátů.
Občanské fórum, design Pavel Šťastný, 640 x 468 mm, ofsetový tisk
Usměvavé logo Občanského fóra vytvořil tehdejší student prvního ročníku Vysoké školy uměleckoprůmyslové Pavel Šťastný. Vzniklo 25. Listopadu 1989 původně jako vtip v reakci na velmi krátký časový prostor pro jeho realizaci.
Občanské fórum ─ Co chceme, design Pejčoch, Maloun, Hoffmeister, Jiránek, foto Vojtíšek, 831 x 586 mm, ofsetový tisk
Ze zdánlivě klidné a nehybné atmosféry, která panovala ještě na začátku listopadu, se po brutálním zásahu bezpečnostních složek na Národní třídě v Praze, vyvalila vlna dlouho potlačované nespokojenosti. Již v pondělí 20. listopadu demonstrovalo na Václavském náměstí více než sto tisíc lidí. Účast lidí na masových shromážděních kulminovala na Letenské pláni 25. a 26. listopadu. Počet demonstrujících, kteří vyjádřili svou podporu Občanskému fóru, se pohyboval kolem 750 až 800 tisíc lidí. Shromáždění v té době již přenášela Československá televize.
Konec vlády jedné strany!, design Ivan Král, 605 x 860 mm, ofset
Mezi hlavní požadavky stávkujících studentů i opozice patřilo zrušení ústavního článku o vedoucí úloze strany. Na prvním místě však stál požadavek vyšetření událostí a potrestání viníků, zodpovědných za brutální zásah na Národní třídě, propuštění politických vězňů a dodržování lidských práv. První prohlášení stávkových výborů požadovala zahájení celospolečenské diskuze o současných poměrech, která „měla zahrnovat hledání východisek z katastrofální společenské, politické, hospodářské a ekologické situace".
Generální stávka symbol podpory studentů, autor neznámý, 1000 x 630 mm
Dne 27. listopadu od 12 hod. do 14 hod. proběhla na celém území Československa očekávaná generální stávka. Pod hesly „Konec vlády jedné strany!" a „Svobodné volby!" se do ní dle průzkumů zapojily tři čtvrtiny všech obyvatel. V podnicích či nemocnicích s nepřetržitým provozem vyjádřili zaměstnanci podporu stávkujícím manifestačním projevem solidarity.
1. pád Jakeš..., ručně malovaný, text modrou a červenou akvarelovou barvou, autor neznámý, 950 x 725 mm
Generální tajemník Miloš Jakeš spolu s celým předsednictvem ÚV KSČ odstoupil dne 24. listopadu a 5. prosince byl vyloučen z Komunistické strany Československa. V 90. letech bylo proti němu vedeno trestní řízení v souvislosti s jeho činností v době okupace Československa v roce 1968, na jehož konci byl zproštěn obžaloby. Miroslav Štěpán, člen ÚV KSČ, vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze a velitel pražských lidových milicí, po svém neslavném vystoupení před dělníky v továrně ČKD v Praze odstoupil koncem listopadu ze všech stranických funkcí a podobně jako Miloš Jakeš byl začátkem prosince z KSČ vyloučen. Jako jediný komunistický politik byl po roce 1989 odsouzen ke čtyřem letům vězení nepodmíněně.
Chtějte koaliční vládu..., ručně malovaný červeným a modrým písmem, 900 x 560 mm
Dne 3. prosince 1989 jmenoval premiér Ladislav Adamec staronovou vládu, v níž převážný vliv zaujímali komunisté. Tímto krokem narazil na zásadní odpor veřejnosti. Občanské fórum pohrozilo další generální stávkou, plánovanou na 11. prosince, pokud nebudou splněny požadavky občanů a nebude vytvořena nová vláda, která by odpovídala novému rozložení sil ve společnosti. Nová „vláda národního porozumění" v čele s komunistickým politikem Mariánem Čalfou byla jmenována 10. prosince. Tehdejší populární ředitel Prognostického ústavu Valtr Komárek v ní zaujal místo 1. místopředsedy.
Chceme demokracii pluralitu, autor neznámý, 860 x 610 mm, ofsetový tisk
Hlavním požadavkem revoluce, který rezonoval napříč společností, bylo volání po demokratickém způsobu vlády, který předpokládal zrušení článku o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti a jeho nahrazení systémem pluralitní demokracie. Federální shromáždění, zvyklé hlasovat jednomyslně, schválilo zrušení tohoto článku dne 29. listopadu.
Svobodné volby, design Václav Ševčík, 570 x 800 mm, ofsetový tisk
První svobodné volby proběhly začátkem června 1990 a účastnilo se jich neuvěřitelných 96 % voličů. Z voleb do Sněmovny lidu Federálního shromáždění v Česku vyšlo vítězně OF s 53,15 % hlasů. Komunisté se proti očekávání prognostiků umístili na úspěšném druhém místě s 13,48 % hlasů, za nimi následovala KDU s 8,69 % a HSD – Společnost pro Moravu a Slezsko se 7,89 % hlasů. Obdobných výsledků – 49,96 % - dosáhlo OF ve volbách do Sněmovny národů, KSČ získala 13,80 %, Hnutí za samosprávnou demokracii – Morava a Slezsko 9,10 % a KDU obdržela 8,75 % platných hlasů.
Aby zelenina nebyla jedovatá, design Stanislav Holý, 605 x 750 mm, ofsetový tisk
Nemalý důraz se kladl na neutěšenou ekologickou situaci. Již šest dní před 17. listopadem demonstrovali lidé ve smogem sužovaných Teplicích za čistý vzduch. Koncentrace škodlivin v ovzduší zde několikanásobně překračovaly povolené limity. Ekologická akce přerostla po pár dnech v událost politickou.
Aby voda byla pitná, OF, autor neznámý, 290 x 90 mm, ofsetový tisk
V prvním programovém prohlášení OF „Co chceme" ze dne 26. 11. je jeden ze sedmi bodů věnován právě tématu životního prostředí a jeho naléhavé potřebě zlepšení. Jedním z hlavních propagátorů těchto snah byl spoluzakladatel Občanského fóra, ekolog a pozdější ministr životního prostředí Josef Vavroušek.
Zpět do Evropy, autor neznámý, 600 x 850 mm, ofsetový tisk
Plakát „Zpět do Evropy!" vyzývá k návratu z totalitní propasti zpět do evropského společenství svobodných demokratických národů. Požadavek demokracie, tolik akcentovaný na listopadových shromážděních a mítincích, byl chápán také jako návrat k západním kulturním tradicím předválečného masarykovského Československa. Polistopadová zahraniční politika našeho státu byla jednoznačně zaměřena na posilování vzájemných evropských vazeb. Česká republika vstoupila do Evropské unie dne 1. května 2004.
Paní učitelko, už nám nemusíte lhát, design Jiří Votruba, 850 x 600 mm, ofsetový tisk
Spolu s odstraněním ústavního článku o vedoucí úloze komunistické strany byl dne 29. listopadu na mimořádné schůzi sněmoven FS ČSSR vypuštěn též článek o výchově v duchu marxismu-leninismu.
Pravda zvítězí, design Bratrstvo, foto Václav Jirásek, 510 x 860 mm, ofsetový tisk
Parafráze hesla „Pravda vítězí" z prezidentské standarty vyjadřuje přesvědčení, že Husovo heslo, které se od vzniku Československa v roce 1918 s výjimkou Protektorátu Čechy a Morava objevovalo na všech vlajkách prezidenta republiky, dojde konečně svého naplnění. Fotografie na plakátě má zajímavou historii. Vznikla na jaře 1989 a vytvořili ji členové uměleckého sdružení Bratrstvo jako reakci na falešný optimismus padesátých let. Původně nesla název „Už nikdy nebudou naše zraky zářit tak jako v roce 1953...". Během hektických listopadových dnů pak byla použita pro plakát s mottem „Pravda zvítězí".
Vítejte v Československu, design Roman Werner, 593 x 416 mm, ofsetový tisk + sítotisk
Fotografie oprýskané zdi ve tvaru Československa se zamřížovaným oknem je trefnou výpovědí o stavu předlistopadové společnosti. Metafora normalizačního vězení s trikolórou dává tušit novou naději do budoucna.
Svobodu čínským studentům, autor neznámý, 422 x 295 mm, ofsetový tisk
U příležitosti půlročního výročí masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu uspořádali čeští studenti dne 3. 12. 1989 manifestační shromáždění před hlavní budovou Filozofické fakulty UK na tehdejším nám. Krasnoarmějců (dnešní Palachovo náměstí. Průvod studentů pak pokračoval až k čínskému velvyslanectví v Praze 6 ─ Bubenči, kde byla předána protestní petice.
Den lidských práv – 10. 12. 1989. Výzva k účasti na demonstraci za propuštění politických vězňů, design AVU, 700 x 1030 mm, ofsetový tisk
V tento den jmenoval prezident republiky Gustáv Husák novou federální „ vládu národního porozumění" v čele s komunistou Mariánem Čalfou. Nejvíce křesel v ní zaujala KSČ – 10 míst, 7 míst bylo vyhrazeno pro nestraníky a po dvou místech získala ČSS a ČSL. Gustáv Husák abdikoval. Divadla ukončila stávku a StB začala v opuštěném lomu v Záluží u Plzně likvidovat citlivé dokumenty.
Václav Havel, životopis, autor neznámý, 421 x 297 mm, ofsetový tisk
Nejvýraznější postavou sametové revoluce byl bezpochyby Václav Havel. V druhé polovině 80. let se těšil doma i v zahraničí nesrovnatelnému vlivu a respektu. Byl jednoznačně hlavním představitelem opozice, kterého uznávali i jeho odpůrci z řad nezávislých iniciativ.
OF Havel, design Rostislav Vaněk, 391 x 360 mm, ofsetový tisk
Plakát se zdviženými prsty ve tvaru písmene „V", naznačující vítězství, propaguje kandidaturu Václava Havla na post prezidenta. Tento původně Churchillův symbol byl typickou ikonou listopadových manifestačních shromáždění.
Ať jsi Petr nebo Pavel, věz, že pozdvihne nás Havel, autor neznámý, 955 x 623 mm, rukopis
V roce 1989 prošel Havel osobním přerodem od nezávislého pozorovatele, spisovatele, intelektuála a kritika poměrů v zemi k roli vlastního politického aktéra, které se zpočátku vyhýbal. Sametová revoluce jej vynesla na post hlavy státu. Občanské fórum oznámilo 10. prosince jeho kandidaturu na úřad prezidenta republiky.
President Havel napíše scénář k demokracii, autor neznámý, 690 x 495 mm, ofsetový tisk
Na základě uplatňovaného principu parity v obsazení nejvyšších státních funkcí (předseda federální vlády Slovák, prezident Čech, či naopak) se dalo předpokládat, že novým prezidentem bude kandidát české národnosti. Ve hře tak zůstával reformní komunista Čestmír Císař, politicky zdiskreditovaný Ladislav Adamec a Občanským fórem podporovaný Václav Havel. Slováky favorizovaný Alexandr Dubček nakonec získal funkci předsedy Federálního shromáždění.
Václav Havel záruka svobodných voleb, design Pavel Šťastný, 862 x 1150 mm, ofsetový tisk
Dne 29. prosince byl ve Vladislavském sále Pražského hradu jednomyslně hlasy všech poslanců Sněmovny lidu a Sněmovny národů zvolen Václav Havel ve dvouletém funkčním období prezidentem Československé socialistické republiky.
Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, design Pavel Hořejší, foto Martin Stollenwerk, 720 x 500 mm, ofsetový tisk
Tento plakát představuje jedno z nejcharakterističtějších hesel sametové revoluce a Václava Havla coby ikonu bojovníka za pravdu a lásku nenásilnou formou. Myšlenkově Havel vycházel z Patočkova konceptu „života v pravdě", který se snažil aplikovat do praktické roviny.
Nenásilí je zákonem... (citát M. Gándhí), autor neznámý, 624 x 450 mm, rukopis
Sametová revoluce svůj název získala pro svůj nenásilný charakter. Důraz na pokojný průběh protestů, nenásilí a pacifismus se odráží i v plakátové tvorbě těchto dnů. Plakát zachycuje citát jednoho z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost, který prosazoval filozofii aktivního, ale nenásilného odporu Mahátma Gándhího (viz O pravdě a spravedlnosti).
Buďme na sebe hodní (SKŠ), autor neznámý, 780 x 498 mm, rukopis
Plakát „Buďme na sebe hodní" plasticky doplňuje euforickou náladu revolučních dní, je odrazem touhy po nenásilné politické změně, současně ale vystihuje i naivitu tvůrců samotných.
Ať mír dál zůstává s touto krajinou..., autor neznámý, 418 x 298 mm, rukopis
Úryvek z písně Modlitba pro Martu. Tato během normalizace zakázaná píseň se stala jedním ze symbolů Pražského jara a později i Sametové revoluce. V podání Marty Kubišové zazněla opět na demonstraci 21. listopadu z balkonu Melantrichu na lidmi přeplněném Václavském náměstí.
OF 89 /PF 90, autor neznámý, 421 x 302 mm, ofsetový tisk
Optimisticky laděná novoročenka Občanského fóra ve formě plakátu. V té době již sice existovalo oficiální logo Občanského fóra, ale v atmosféře všeobecné euforie, bylo leccos prominuto.
Klidné Vánoce s Občanským fórem, design Michal Cihlář, 779 x 570 mm, ofset
Vánoční linoryt „Klidné Vánoce s Občanským fórem" je výjimečný svou propracovaností. Vznikl během jednoho prosincového týdne roku 1989 v ateliéru Michala Cihláře. Betlém – místo zázraku, zrození Ježíše Krista, je zde zobrazen jako veřejný prostor a místo zrození nové demokracie. Tímto veřejným prostorem je myšleno Občanské fórum.
Lásku a pravdu do každé rodiny přeje Občanské fórum, design František Skála, 390 x 615 mm, ofset
Na vánočním přání Občanského fóra ve formě plakátu andělé zvěstují lásku a pravdu do každé rodiny. Havlovo heslo se táhne jako červená nit i plakátovou tvorbou, která vznikala během sametové revoluce.
Gloria in excelsis Občanské fórum!, design Pavel Beneš, 807 x 568 mm, ofset
Nálada vánočních svátků se zde podivuhodným způsobem propojila s všeobecnou radostí ze znovunabyté svobody. Občanskému fóru připisuje tento plakát téměř mesiášský úděl. Hvězda betlémská zvěstuje slávu Občanskému fóru.
Podzim 89 / Jaro 68, Občanské fórum, design Aleš Najbrt, 600 x 847 mm, sítotisk
Ze sametové smířlivosti revolučních plakátů se svou hranatostí a agresivitou vymyká plakát grafika Aleše Najbrta, který patřil spíše k zastáncům tvrdšího přístupu k představitelům totalitní moci: „My s přáteli byli spíš příznivci nesametové revoluce a tvrdšího přístupu ke komunistům. ... Nebyl to příliš vítaný postoj." (Filip Blažek: Plakáty sametové revoluce, Praha 2009, str. 51)
Tato webová prezentace zpřístupňuje veřejnosti díla, ze sbírek Muzea hlavního města Prahy. Některé autory těchto děl se nám nepodařilo kontaktovat. Jste-li dotčeným vlastníkem autorských práv k předmětnému dílu, kontaktujte nás, prosím, na e-mailové adrese: muzeum@muzeumprahy.cz.