První světová válka v životě Pražanů

V roce 2017 připravilo Muzeum města Prahy venkovní panelovou výstavu První světová válka v životě Pražanů, jejíž upravenou verzi máte nyní možnost zhlédnout i na webových stránkách. Koncept výstavy záměrně opomíjí události spojené s cestou k vyhlášení samostatného československého státu, které jsou představeny v rámci výstavy Praha 1848 →1918.

Odvedenci, rekonvalescenti a zprávy z fronty

Dlouhodobě napjaté vztahy mezi evropskými mocnostmi se po událostech v Sarajevu přetavily v celosvětový konflikt, který zcela změnil politickou mapu celé Evropy a výrazně zasáhnul do obrazu života novodobé společnosti v celém následujícím století. Do historické paměti obyvatel válčících států se přitom toto období zapsalo nejen krvavými událostmi na frontě, ale i dopadem totální války na život v obcích a městech.

V Rakousku-Uhersku bylo obyvatelstvo konfrontováno s důsledky války v různých podobách již od jejího samého začátku. Vedle omezení občanských práv představovala citelnou ránu pro veřejný život v monarchii mobilizace, která byla 31. července 1914 vyhlášená jako všeobecná. Hned v prvních týdnech války bylo zjevné, že odliv velké části mužské populace zasáhne v Praze celkovou infrastrukturu velkoměsta, především pak chod průmyslových podniků, dopravu a zásobování. Návrat mužů z fronty byl průběhu války často spojen s jejich hospitalizací v nemocnicích a nově zřizovaných lazaretech. Počet zraněných a zmrzačených mužů, kteří byli v průběhu války odkázáni na pomoc a lékařskou péči, dosáhl v Praze v průběhu války půl milionu osob.

Zprávy o osudech odvedených mužů na frontu se v průběhu čtyř válečných let dostávali k Pražanům buď korespondencí, nebo zprávami v cenzurovaném tisku. Redakce pražských deníků rovněž zavedly praxi informovat obyvatelstvo o dění na frontě prostřednictvím každodenně aktualizovaných zpráv na veřejných vývěskách v centru města.

Mobilizace před Josefskými kasárnami, srpen 1914, MMP HNS 8577/1; Skupinové foto odvedených členů domobrany v hostinci U Soudku na Žižkově, 13. 6. 1915, MMP H 219 428.

Osmý pluk dělostřelců pod Hvězdou u Prahy, 8. 8. 1914, MMP H 023 140.

Skupina vojenských rekonvalescentů před Rudolfinem, podzim 1914, MMP H 085 984; Záložní nemocnice na Smetance na Královských Vinohradech – pohled do kaple reálky upravené pro potřeby vojenského lazaretu, 1916, MMP H 050 610.

Pohlednice s fotografií pacientů a personálu rezervní nemocnice na Karlově, 1914–1918, MMP H 219 581.

Ranění a zmrzačení vojáci v nemocnici Červeného kříže v sokolovně na Žižkově, MMP H 193 409; Převoz raněných vojáků sanitní tramvají u nádraží Františka Josefa I., 22. 5. 1915, MMP HNS 147 064.

Vojenský pohřeb v Lípové ulici na Novém Městě, 10. 4. 1917, MMP HNS 181/064; Pražané před redakcí deníku Národní politiky po vstupu USA do války, 1917, MMP HNS 212/64.

Cesta k redakci Prager Tagblatt v Panské ulici po vypuknutí války s Itálií, 24. 5. 1915, MMP HNS 148/064.

Aprovizace, rekvizice, sbírky a válečné půjčky

Při narůstajícím nedostatku zásob potravin byla v Praze zřízena aprovizační komise, která zde převzala všeobecný dohled nad nákupy a rozdělováním potravin. Od jara 1915 se Velká Praha stala jediným aprovizačním obvodem, který byl od podzimu téhož roku spojen s dohledem nad 19 nově zřízenými prodejnami. V dubnu 1915 byly v Praze zavedeny lístky na odběr chleba, jehož přípravu a distribuci zajišťovala na náklady města nově zřízená městská pekárna, a to na základě požadavků chlebových komisí. Postupně byly zavedeny lístky na všechny ostatní potraviny a všeobecně poptávané věci každodenní potřeby, současně s tím probíhal nucený výkup zemědělských produktů. Prodej masa byl regulován zavedením tzv. bezmasých dnů, jejichž dodržování podléhalo přísné kontrole.

V zimě 1917/18 se veškeré zásoby potravin v Praze omezily jen na poslední zbytky brambor a ani v posledním půlroce války se situace nezlepšila. V červnu 1918 se příděl potravin omezil na týdenní dávku půl bochníku chleba na osobu, maso bylo prodáváno jen jeden den v týdnu. Enormní spotřebu kovů, kaučuku a dalších látek pro válečné účely bylo nutné alespoň částečně kompenzovat celostátně organizovanými sběry a výkupy, do nichž byly zapojeny domácnosti i školy. Současně s tím probíhala v několika vlnách i rekvizice kostelních zvonů, z nichž byla pro potřeby válečného hospodářství získávána zvonovina ze slitiny mědi a cínu.

Stoupající náklady spojené s vedením války na straně Rakouska-Uherska si ze strany obyvatel monarchie vyžádaly nejen materiální, ale i finanční podporu, k níž byla během společnost vyzývána při vypisování válečných půjček. V Praze, stejně jako v jiných obcích a městech Předlitavska, jich proběhlo celkem osm. Mezi investory, kteří k půjčkám přistupovali jako k možnostem zhodnocení vlastních vkladů, patřili především představitelů vyšších a středních vrstev německé a v menší míře české populace. Skeptičtější část obyvatelstva se naopak uchylovala k hromadným výběrům svých vkladů.

Fronta před pekařstvím žižkovské firmy Antonín Špeňar, autor – J. Hřebejk, 1916, MMP HNN 7158.

Fronta na chléb v centru Prahy v okolí Vodičkovy ulice, 1915, MMP H 221 749; Fronta na mouku u pekařské firmy Odkolek, 31. 8. 1915, MMP HNS 141 064

Zástup lidí čekající na otevření obecní pekárny spravované Aprovizačními ústavy královského hl. m. Prahy, MMP H 141 169; Prodej chleba na Vinohradech, 1915–1916, MMP H 090 011.

Prodej mouky na Vyšehradě, 1915–1916, MMP H 221 749.

Fronta na pivo před Restaurací Dvorního pivovaru 28. 7. 1917, HNS 162/64; Příděl chleba úředníkům technické kanceláře Elektrických podniků v Praze, bývalá továrna firmy Ruston, 1916, H 253 843-001.

Pražské děti s bandaskami a plechovými hrníčky čekají v zástupu na polévku, 1918, MMP H 193 406/001.

Fronta na bonbóny před prodejnou čokoládovny Velim na Senovážném náměstí, 30. 4. 1917, MMP HNS 187/64; Polní kuchyně vystavené před budovami kanceláří továrny Breifeld a Daněk, 1914–1915, MMP HNN 000 480.

Lidé s pytli brambor se vracejí vlakem z venkova do města, 1917, MMP HNN 19002/001

Dvoutýdenní výkaz o spotřebě chleba a mouky (chlebenka) s platností ve dnech 3. 2. – 16. 2. 1918, MMP H 056 262/002.

Legitimace opravňující ke koupi 1/2 kg sádla z obecních zásob města Smíchova, MMP H 228 921; Poukázka na mléko pro kojící matky, děti do 3 let a osoby těžce nemocné, 1916–1917, MMP H 228 945.

Potravinová legitimace tříčlenné smíchovské rodiny, MMP H 29 959/010-001.

Rekvizice zvonu sv. Václava sejmutého v kostele sv. Ludmily na Král. Vinohradech, 6. 11. 1916, MMP HNS 64 (bez čísla); Fotografie povozu s valníkem jako sběrného místa při sběru kaučuku a vlny pro válečné účely, 13. 6. 1916, MMP HNS 174/64.

Válečná sbírka kovů v Moravské ulici na Královských Vinohradech, 1915; MMP HNN 15 283.

Vyhláška Ministerstva vojenství s výzvou ke sběru vlny a kaučuku, MMP H 175 497-001; Plakát s výzvou ke sběru a výkupu kopřiv pro válečné účely. Autor plakátu Leyrer, MMP H 281 395.

Plakát vyzývající k upsání 8. válečné půjčky, autor Antonín Erhardt, tisk A. Haase, Praha, MMP H 281 368; Plakát rakouského vojenského vdovského a sirotčího fondu s výzvou k upisování 5. válečné půjčky, Zemská úřadovna pro Království české, 1916, MMP H 138 340.

Péče o oběti války

Zmírňování válečných následků se stalo polem působnosti pro celou řadu dobročinných organizací specializujících se na různé oblasti poskytované péče obětem války. Jednalo se zejména o podporu vdov, sirotků, zraněných vojáků, nemajetných osob a válečných uprchlíků ubytovaných v Praze. V oblasti sociální péče se angažovala např. Zemská pomocná válečná komise, Zemský pomocný spolek Červeného kříže pro Království české, Dobrovolný pomocný výbor válečný, Okresní válečná pomocná úřadovna v Praze, Zemský pomocný komitét pro válečné uprchlíky, Komitét pro podporu vdov a sirotků padlých po vojínech pražských a řada dalších.

Nedostatek potravin pro chudinu vedl pražský magistrát k zajištění základního stravování v nově zřizovaných jídelnách. Od srpna 1916 byla tato síť stravoven rozšířena o několik veřejných vývařoven pro obyvatele střední třídy. První z nich byla otevřena U Vejvodů v Jilské ulici na Starém Městě, druhá působila od října v Holešovicích na Bělského třídě. Od roku 1917 se na podpoře stravování podílel i spolek České srdce, který se vedle provozu jídelen věnoval sběru a následnému výdeji potravin a ošacení v tzv. Krbech Českého srdce.

Dvě postavy sněhuláků s kasičkami před budovou Národního muzea. Sbírka Červeného kříže pro válečné účely, jež se konala během vánočních svátků 1914 a začátkem ledna 1915, MMP H 085 999.

Bazar ve prospěch raněných ve Valdštejnské zahradě, 1914–1918, MMP H 085 971; Momentka ze slavnosti ve Stromovce ve prospěch raněných, 1914–1918, MMP H 085 972.

Sbírka Červeného kříže ve prospěch raněných, záběr u paláce Koruna na Václavském náměstí, 1914–1918, MMP H 085 979.

Sbírka ve prospěch raněných pořádaná Červeným křížem. V záběru dívky s pokladničkami před vchodem do Staroměstské radnice, 1914–1915; MMP H 085.982

Plakát k benefiční akci Týden ochrany kojenců konaný ve dnech 8.–16. května 1917 pří příležitosti narozenin manželky císař Karla I. Zity, MMP H 059 505; Pohlednice „Vzpomeňte svých bratří v poli!" Sběrna na Staroměstské radnici; autor – Max Švabinský, MMP H 081 035.

Běžecký závod u skautského tábora v Klamovce, který se konal ve prospěch raněných. Květen, 1915–1916, MMP H 085 981.

Lidé před vstupem do válečné vývařovny U Vejvodů, 1917, MMP H 085 986; Výdejna polévky a čaje pro uprchlíky z Haliče (Žižkov) 27.5.1915, MMP HNS 149/064.

Skupina haličských uprchlíků v Klimentské ulici, podzim 1914, MMP H 085 983.

Restaurace U Krbu Českého srdce, 18. 1. 1917, MMP HNS b. č.; Stravovna pro dělníky zaměstnané v Ringhofferových závodech na Smíchově, MMP H 085 314.

Sociální nepokoje v posledním roce války

Poslední válečný rok se v pražské metropoli nesl v duchu celospolečenského napětí, do něhož se promítalo jednak roztrpčení z všeobecně vysilující války, jejíž konec byl v nedohlednu, a jednak čím dál silnější volání po autonomii a naplnění sebeurčení českého národa. Vedle protidrahotních bouří se Praha stala svědkem mohutných manifestací, ať již v souvislosti s prvomájovým pochodem nebo při příležitosti oslav 50. výročí položení základního kamene Národního divadla ve dnech 16. a 17. května 1918. Na podzim roku 1918 již bylo zjevné, že Centrální mocnosti směřují ve válce k nevyhnutelné porážce.

Vojenský neúspěch se v poslední fázi války promítl velmi drasticky i do každodenního života českých měst a obcí. Všeobecný nedostatek věcí základních životních potřeb se stal pro vyhladovělé a po všech stránkách frustrované obyvatelstvo podnětem k radikalizaci, která 14. října 1918 našla svoji konkrétní podobu v generální stávce proti vývozu potravin a surovin z českých zemí. Zatímco v několika českých městech získala generální stávka charakter předzvěsti pro vyhlášení republiky, v Praze byla tato protestní akce výrazně omezena vojenskou blokádou centra Prahy, do níž byly nasazeny vojenské oddíly a v záloze i skupiny četnictva a jízdní policie. Generální stávka nenašla podporu ze strany zástupců stran Národního výboru, a tak se ve všem podstatném omezila na úřední jednání o vývozu potravin z Čech. K zásadním změnám tak došlo až o dva týdny později...

Zásah policie při pokusu o drancování obchodu s hedvábím ve Vodičkově ulici, 1918, MMP HNS 20 213-75.

Oslava 50. výročí položení základního kamene Národního divadla, 16. 5. 1918, MMP HNS 205 064; Vojenské hlídky na Nám. Komenského (dnes Nám. I. P. Pavlova) během generální stávky, 14. 10. 1918, MMP H 193 400/001.

Vojenská hlídka v centru Prahy během generální stávky, 14. 10. 1918, MMP H 193.401/001