Příběh smíchovské porcelánky 2. část
V prvním díle miniseriálu jsme se seznámili s počátky a prvními úspěchy porcelánové manufaktury na Smíchově. Nyní se podívejme na některé další střípky z její historie.
List ze vzorníku smíchovské porcelánky (mlékovka, cukřenka a kávová konvice), po 1850, kolorovaná kresba na papíře, 24,7 × 36,7 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 023 220/001
Ernst Popp: Dětský pár – Svatba, po 1852, malovaný biskvit, částečně glazovaný, zlacený, v. 9,6 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, neznačeno (pouze P tužkou), sbírka MMP, inv. číslo H 020 399
K produkci pražské porcelánky náleželo značné množství variací na téma dětských dvojic v dospělých situacích týkajících se namlouvání a lásky. Manufaktura také sériově vyráběla neorokokové amorky vystupující v různých rolích a povoláních: postilion d'amour, cukrář, kovář srdcí, prodavač srdcí, lékař, bubeník, trubač, houslista a další.
Ernst Popp (připsáno): Dóza Dětská modlitbička, po 1852, malovaný biskvit, částečně glazovaný, zlacený, v. 14 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 020 327
Ernst Popp se porcelánem zabýval spíše z existenčních důvodů. Coby modelér spolupracoval kromě té smíchovské také s porcelánkou v západočeském Lokti nad Ohří. Jako tvůrce porcelánu sice uspěl, ale přesto se cítil být především sochařem. Z jeho sochařského díla je nejznámější portrétní busta učence Bernarda Bolzana (1849). Ernst Popp působil také pedagogicky, vyučoval na škole při Jednotě pro povzbuzení průmyslu v Čechách a modelování na tzv. Polytechnice (dnešní ČVUT) a po jejím rozdělení podle jazykového klíče (1869) na její německé části.
List ze vzorníku smíchovské porcelánky, po 1870, kolorovaná kresba na papíře, 23 × 32,5 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 022 580/030
Paleček v sedmimílových botách, kolem 1870, malovaný biskvit, v. 9,3 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 020 366
Listy ze vzorníku smíchovské porcelánky (nástolec s motivem šaška a hlavy panenek), po 1870, kolorované kresby na papíře, 29,5 × 22 a 23 × 30,5 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 022 580/042 a 035
List ze vzorníku smíchovské porcelánky (kávový soubor), po 1870, kolorovaná kresba na papíře, 24,5 × 60 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 022 580/149
Listy ze vzorníku smíchovské porcelánky (mísa s motivem lišky, mísa s motivem růží), po 1870, kolorovaná kresba na papíře, 23 × 36 a 23,5 × 45 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 022 580/044 a 041
Ernst Popp: Růže, po 1852, malovaný biskvit, částečně glazovaný, zlacený, v. 22 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 018 711
Ernst Popp: Svlačec, po 1852, malovaný biskvit, částečně glazovaný, zlacený, v. 22 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 023 542
Série personifikací květin vyráběných ve smíchovské porcelánce vznikla inspirací ilustracemi, které nakreslil jako předlohy rytin Jean Jacques Grandville pro album Les fleurs animees vydané Gabrielem de Gonetem v Paříži v roce 1847.
Ernst Popp vytvářel různé série modelů porcelánových figurek souběžně, ačkoliv se to kvůli rozptylu jejich námětů a výtvarné náročnosti nemusí zdát. Nelze u něj sledovat nějaký vývoj, pracoval totiž na objednávku, která se odvíjela od zákaznické poptávky. Personifikace květin mají tedy podobné datování jako neorokokové dětičky, portréty úctyhodných osobností nebo koketní páry.
Ernst Popp: Kaktusy, 1849–1852, glazovaný, malovaný, zlacený porcelán, v. 12 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce P, sbírka MMP, inv. číslo H 054 969
Ernst Popp: Flétnistka, po 1852, glazovaný, malovaný, zlacený porcelán, v. 13,5 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, výrobce neznačen, značka modeléra P, sbírka MMP, inv. číslo H 054 826
Dvě z různých podob lidské náklonnosti zobrazených v porcelánu: náruživá až násilnická a oproti ní něžně romantická.
Nejen Papoušek ale také další Poppovy figurky nesou jasně viditelné inspirace exkluzivnějším míšeňským a vídeňským porcelánem, přestože jsou hrubší, dalo by se říct rustikálnější. Společnost se rychle vyvíjela a modernizovala, továrny a cesty se plnily samohybnými stroji, ale pastorální náměty inspirované rokokem měšťany coby hlavní zákazníky stále lákaly svou idylickou pohodou.
Útok těžké kavalerie, po 1852, glazovaný, malovaný, zlacený porcelán, v. 11,9 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 137 153
Útok lehké kavalerie, po 1852, glazovaný, malovaný, zlacený porcelán, v. 9,7 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 020 426
Laškovné, lechtivé až lehce erotické náměty se ve smíchovských figurkách projevují celkem často. V košilatých scénkách figurují fešní rokokoví kavalíři nebo chrabří vojáci z 18. století, kterým se poddá lecjaká kyprá dívčina. V dnešním korektním prostředí by vznik a prodej takového zboží možná vyvolal menší skandál.
Kavalír, po 1852, malovaný biskvit, částečně glazovaný, zlacený, v. 30 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, neznačeno, sbírka MMP, inv. číslo H 014 246
Dáma, po 1852, malovaný biskvit, částečně glazovaný, zlacený, v. 29 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, neznačeno, sbírka MMP, inv. číslo H 014 247
Dáma, po 1852, malovaný biskvit, částečně glazovaný, zlacený, v. 28,4 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, neznačeno, sbírka MMP, inv. číslo H 020 447
Ernst Popp (připsáno): Návrh porcelánové holby, po 1852, kresba tužkou na papíře, 31,1 × 21,6 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 035 110
Ernst Popp (připsáno): Holba s víkem, po 1852, biskvit, stříbro, v. 18 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 086 812
Heslo v Ottově slovníku naučném o Ernstu Poppovi, které na počátku 20. století pod značkou F. H-s. sepsal pracovník a pozdější druhý ředitel Muzea města Prahy František Xaver Harlas, praví: „Popp Arnošt, sochař (*8. března 1819 v Koburku – †14. září 1883 v Praze), syn Augusta Poppa, malíře, byl žákem Schwanthalerovým na mnichovské akademii a pracoval o sochách téhož pro průčelí mnichovského National-Museum. R. 1845 přistěhoval se do Prahy a byl modelérem ve smíchovské továrně na porculán. Od r. 1851 stal se učitelem modelování na škole Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách, r. 1857 pak též na stavovské technice v Praze. Vyučoval též na německé reálce a v ústavě hluchoněmých. Byl učitelem mnohých modelérů na keramických továrnách, a z jeho žáků vyšli též umělci, na př. Jindř. Čapek, Arnošt Novák, malíř Vojt. Bartoněk a syn Arnoštův Antonín Popp. Na polytechnice byli jeho žáky architekti stav. r. Schmoranz, Machytka, prof. dv. r. Pacold, arch. Mocker. Ač rodilým Němcem, osvojil si český jazyk tou měrou, že se svými českými žáky jednal výhradně v jejich mateřštině. Popp vynikal zvláště v malé plastice, prováděl dekorativní práce a návrhy na ozdobné desky, reliefy, vazby atd.“
Ernst Popp: Herec Wenzel Scholz jako magistr Wampl, po 1857, malovaný biskvit, částečně glazovaný, zlacený, v. 13 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 020 324
Ernst Popp: Herec Johann Nestroy jako žák Willibald, po 1857, malovaný biskvit, částečně glazovaný, zlacený, v. 15,5 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 054 658
Frašky vídeňského divadelníka a břitkého satirika Johanna Nepomuka Nestroye bývaly v polovině 19. století velmi populární. Jeho soubor zajížděl vystupovat dokonce i do Prahy. Figurky zpodobňující Nestroye a další herce vznikaly ve smíchovské porcelánce na podkladě litografických listů Melchiora Fritsche (1857). Tyto dvě konkrétní se vztahují k jednoaktové burlesce z roku 1847 Die schlimmen Buben in der Schulle (volně přeloženo Žáci darebáci), která si střílela ze zkostnatělého způsobu školní výuky.
Flakón ve tvaru sedícího Číňana, 1842–1852, glazovaný, malovaný, zlacený porcelán, v. 10 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce K&C PRAG, sbírka MMP, inv. číslo H 020 326
Vykuřovadlo ve tvaru pinče, po 1852, glazovaný, malovaný, zlacený porcelán, v. 21 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 027 103
Těžítko ve tvaru raka, po 1852, malovaný biskvit, š. 12 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 086 736
Těžítko ve tvaru děla, po 1852, glazovaný, malovaný, zlacený porcelán, 5,5 × 13 × 8,5 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 046 408
Figurky zpodobňující lidi, zvířata nebo věci smíchovská porcelánka vyráběla ve značném množství vzorů. Mohly sloužit k různým účelům či jako „pouhé“ dekorativní předměty pro radost, často ale obojímu.
Váza, 1847–1848, glazovaný, malovaný, zlacený porcelán, v. 29,7 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce K&C PRAG, sbírka MMP, inv. číslo H 033 742
Váza, po 1852, glazovaný, malovaný, zlacený porcelán, v. 38,8 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 033 476
Ve sbírce porcelánu Muzea města Prahy se nacházejí některé předměty, které se vztahují k významným pražským rodinám. Váza na levé fotografii byla zhotovena ke svatbě Josefa Portheima s Rosou Goldschmidtovou. V čelním poli stojí zlatem vyvedené věnování novomanželům: Dem Hochadelbeb. u. Hochverort. Herrn! Herrn! Josef Edlen von Portheim und dem Wohlgeb. Hochver. Fräulein Rosa Goldschmidt. Zur hohen Hochzeitsfeier am 23 Januar 1848. Barokní vilu Portheimka pojmenovanou podle jejích dřívějších majitelů, která stojí nedaleko křižovatky Anděl na Smíchově a poblíž místa bývalé továrny na porcelán, dnes vlastní Městská část Praha 5 a využívá ji ke kulturním účelům.
František Fridrich: Fotografie Smíchova z vrchu Petřín, kolem 1867, 20,2 × 24,9 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 173 751
František Fridrich: Fotografie Smíchova z vrchu Petřín, kolem 1880, 20,5 × 26 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 193 636
V roce 1841 vznikla novostavba pražské porcelánky v ještě samostatné obci Smíchov, konkrétně v tehdejší ulici Přívozní, následně Komenského a nyní Na Bělidle. Na snímcích smíchovského panoramatu z druhé poloviny 19. století je patrná současná Štefánikova třída, tovární areál kartounek a v pozadí vpravo dlouhá bílá budova pražské porcelánky (na obou snímcích uprostřed, zcela vpravo, na mladším snímku na úrovni Palackého mostu).
Fotografie smíchovské porcelánky, před 1894, 18,2 × 30,5 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 033 796
Fotografie zachycuje tovární budovu porcelánky ve stavu, kdy k ní přibyla nárožní administrativní budova s prodejnou. Jak napsala v knize Zmizelá Praha. Továrny a tovární haly, 2. díl její autorka Kateřina Bečková, o porcelánce se zmiňuje ve své autobiografii Ztracený ráj (vydáno 1938) Jiří Karásek ze Lvovic autentickou vzpomínkou na vlastní dětství takto: „Přívozní ulicí jde matka s dítětem na Celnou mimo porculánku. To je velká továrna vpravo. Večer děsí dětské zraky komínem, z něhož šlehá plamen a létají jiskry.“
Fotografie smíchovské porcelánky za povodně, 4. září 1890, 17 × 22,7 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 033 793
Továrna ležela v nebezpečné oblasti poblíž řeky Vltavy, což přineslo své následky za katastrofálních povodní roku 1890. Nic na tom nemění skutečnost, že snímek s dvěma muži na prámu – v pozadí s panoramatem Nového Města (vlevo s Palackého mostem) – působí poklidně, až romanticky.
Fotografie hlavního traktu smíchovské porcelánky, pohled ze dvora, 1894, 20 × 24,9 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 033 795
V budově hlavního traktu porcelánky, případně v dalších objektech, se dle zvyklostí nacházela mj. přípravna hmot, modelárna, odlévárna, točírna, sušárna, glazovna, malírna a dekorace, pece na vypalování výrobků, sklady surovin, včetně zlata, sklad hotového zboží, truhlárna, sklad beden a dřevité vlny, balírna a expedice. Společně se strojovnou a skladem dřeva ve dvoře to celé byl dobře fungující průmyslový mechanismus.
Fotografie smíchovské porcelánky, provozní budovy ve dvoře, 1894, 20,1 × 25 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 033 794
V těchto dvorních budovách se nacházely dva parní stroje otápěné uhlím. Od hlavního traktu porcelánky byly oddělené z praktických a zejména bezpečnostních důvodů, neboť kvůli nahromaděné energii hrozilo nebezpečí výbuchu.
Skupinová fotografie malířů smíchovské porcelánky, 1891, 12 × 17 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 085 129
Tato skupinová fotografie bezpochyby vznikla na dvoře smíchovské porcelánky. Nápis na ceduli praví: C. K. výs. Pražská továrna na porculán v Smíchově. Odbor malířský. Pozornost zasluhuje, že se mezi mistry malíři, jejich pomocníky a učedníky nachází minimum žen, s nimiž si v pozdější době běžně spojujeme tuto vysoce řemeslně specializovanou, jemnou práci vykonávanou v porcelánkách.
Dortový tác s motivem violek a ostružiníku, 60. léta 19. století, glazovaný, malovaný a zlacený porcelán, průměr 38 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 337 028, zakoupeno 2020.
Reprodukce diplomu k záslužnému kříži, 1891, fotografie, 25,5 × 20 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 085 130
Nedávno do muzejních sbírek zakoupený tác dokazuje, jakého řemeslně realistického mistrovství dosahovali malíři ve smíchovské porcelánce.
Diplom byl udělen vrchnímu malíři smíchovské porcelánky Josefu Strnadovi. Originál, který se nacházel v soukromém majetku dnes neznámé osoby, je nezvěstný. Muzeum města Prahy vlastní alespoň tuto starou dokumentační fotografii.
Talířek imitující dřevěnou misku s osobními železničními jízdenkami zvanými risconta směrem na Prahu, 1890, glazovaný, malovaný porcelán, průměr 13,6 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag Smichov, sbírka MMP, inv. číslo H 027 764
Podnos Ach jé – to pichá!, před 1894, glazovaný, malovaný porcelán, š. 39 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, značka výrobce Prag, sbírka MMP, inv. číslo H 038 829
Fotografie expozice smíchovské porcelánky na Všeobecné zemské (tzv. Jubilejní) výstavě, 1891, 16,9 × 22 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 033 797
Prezentace na velkých výstavách a veletrzích doznaly za poslední více než století od tzv. Jubilejní výstavy 1891 značných proměn. Co však zůstalo stejné je, že se na nich firmy v rámci konkurenčních zápasů navzájem předhánějí v co nejefektnějším představení svých výrobků.
Váza s portrétem císaře Františka Josefa I., českým lvem a svatováclavskou korunou (zadní strana), 1891, glazovaný, malovaný a zlacený porcelán, v. 64 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, neznačeno, sbírka MMP, inv. číslo H 040 199
Váza s portrétem císaře Leopolda II., českým lvem a svatováclavskou korunou (zadní strana), 1891, glazovaný, malovaný a zlacený porcelán, v. 64 cm, vyrobeno ve smíchovské porcelánce, neznačeno, sbírka MMP, inv. číslo H 014 312
Rozměrné, mistrně provedené portrétní vázy byly vytvořeny pro expozici smíchovské manufaktury na porcelán na Jubilejní výstavě na výstavišti v pražských Bubnech (dnešní Výstaviště Praha). Z hlediska řemeslného provedení patří k tomu nejlepšímu, co v pražské porcelánce vzniklo, a jsou srovnatelné s produkcí špičkových porcelánek v západních Čechách. Vyobrazeni jsou habsburští panovníci, za jejichž vlády se odehrála jak Průmyslová zemská výstava 1791, tak její slavná následovnice z roku 1891, kde byly vázy vystaveny (jak lze při pozorném pohledu zjistit z předchozí historické fotografie).
Pohlednice s fotografií budov bývalé porcelánky v Radlicích, 1944, tisk na papíře, 8,3 × 13,3 cm, sbírka MMP, inv. číslo H 075 324
Časem se ukázalo, o kolik výhodnější pozici mají oproti vnitrozemí porcelánky na západě Čech, v místě těžby základních surovin, tedy kaolinu a uhlí. Jakmile se zvýšil tlak na výkup pozemků v důsledku masivní obytné výstavby pražských předměstí, majitelé smíchovské porcelánky své parcely prodali. Bývalé tovární budovy mezitím nějaký čas sloužily jako sklady jiné firmě, která založila porcelánku v sousední vsi Radlice.
K demolici továrních budov na Smíchově došlo v roce 1894. Průmysl z této lokality postupně mizel, až se místo proměnilo v rezidenční čtvrť, jak ji známe dnes. Zanikly dokonce obří Ringhofferovy závody, na jejichž místě dnes stojí obchodní a kancelářské domy. K posledním reziduím dřívější průmyslové slávy Smíchova náleží pivovar Staropramen.
Část nápojového servisu, kolem 1900, glazovaný porcelán s potiskem, zlacený, max. v. 19 cm, vyrobeno v radlické porcelánce, značka výrobce AUGUST KIOWSKY PRAGUE, sbírka MMP, inv. číslo H 086 754/001-007
Visačka na Domácí večírek úřednictva továrny na porculán firmy Kiowský & Trinks, 1897, hostinec U Porculánky, Radlice č. 102, vojenská hudba, bohatý program, 18 1/2 97, v 3 hodin, glazovaný porcelán s potiskem, zlacený, 12 x 7,8 cm, vyrobeno v radlické porcelánce, značka výrobce K&T Prague, sbírka MMP, inv. číslo H 037 691
Odkládací misky na rybí kosti, kolem 1900, glazovaný, malovaný porcelán, š. 17,2 cm, vyrobeno v radlické porcelánce, značeno AUGUST KIOWSKY PRAGUE, sbírka MMP, inv. čísla H 127 698 a H 086 757
V radlické porcelánce vznikalo pozoruhodné secesní zboží, ale přes snahu několika po sobě jdoucích majitelů nakonec produkce neměla dlouhého trvání (fungovala jen v období 1896–1907, resp. 1909). Byl to sice konec tovární výroby porcelánu v hranicích pozdější Velké Prahy, ale tradice pokračuje v pozměněné podobě dále. Současný pražský porcelán vzniká v prostředí dílen řemeslníků a umělců nebo v ateliérech na vysokých výtvarných školách. Také ten je součástí odborného a sbírkového zájmu Muzea města Prahy. Ale o něm třeba někdy příště.
Text a výběr sbírkových předmětů: Mgr. Milan Hlaveš, Ph.D. – kurátor sbírek uměleckého řemesla MMP
Fotografie trojrozměrných sbírkových předmětů: Jan Diviš (ml.) – fotograf MMP
Spolupráce na realizaci webové výstavy: BcA. Jana Šmakalová, Luisa Rožátová – správkyně depozitáře tisků MMP; Ing. Jiří Kukla, Jiří Podzimek – správci depozitáře sbírek uměleckého řemesla MMP; Markéta Lebdušková, DiS. – konzervátorka keramiky MMP; Pavlína Hanusová – dokumentátorka MMP pro digitalizaci
Doporučená literatura
NOVOTNÝ, Antonín, Pražský porcelán. Vladimír Žikeš, Praha 1949.
DIVIŠ, Jan, Pražský figurální porcelán ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy, Acta musei Pragensis, 80, Praha 1980.
HOLZNEROVÁ, Michaela, Pražský porcelán. Katalog výstavy, Muzeum města Prahy, Praha 1999.
MÍKA, Zdeněk, Praha průmyslová. Rozvoj pražské průmyslové aglomerace do zániku Rakouska-Uherska, Muzeum města Prahy, Praha 2020.
Výstavy na téma pražského porcelánu ze sbírek MMP v posledním čtvrtstoletí
Pražský porcelán, Hlavní budova Muzea města Prahy, 1999, kurátorka Mgr. Michaela Holznerová (MMP), s katalogem
Pražský figurální porcelán a jeho modelér Ernst Popp, Galerie hlavního města Prahy – Trojský zámek, 2014, kurátorka Mgr. Martina Lehmannová (MMP), bez katalogu