Od Broulima k Plutu. K pražským výrobcům reklamních tabulí v meziválečné době

Reklamní tabule, poutače, vývěsní štíty, ale i informační cedule dnes tvoří poměrně rozsáhlou a rozmanitě zastoupenou část novodobých sbírek Muzea hl. m. Prahy. Jedná se o expozičně i dokumentačně velmi vděčný typ předmětů, díky nimž si dnes utváříme plastičtější představu o fenoménu reklamy a formách propagace ve veřejném prostoru v minulých letech. V nepřeberném množství reklamních tabulí české a československé provenience z období od konce 19. do poloviny 20. století nacházela uplatnění široká škála námětů. Setkáme se tak u nich s motivy nejrůznějšího spotřebního zboží (káva, cukrovinky, alkoholové nápoje, drogistické zboží), dopravních prostředků, průmyslových komodit, ale i veřejně nabízených služeb řemeslníků, restaurací či výrobních podniků.

Reklamní tabule propagující čajový margarin zn. Smetol; smalt, šablonový tisk na plechu. Výrobce neuveden, autorem návrhu Leo Heilbrunn (1891–1944) sign. jako LH, akademický malíř a designer, autor vizuálního zpracování loga výrobku ALPA, mj. zaměstnán u Tomáš Bati, v roce 1944 zavražděn v koncentračním táboře v Osvětimi, MMP H 120 940; Vývěsní tabule s reklamou na Schichtovo mýdlo s jelenem; barevný tisk na lisovaném plechu, výrobce neuveden, sign. AG, 20.–30. léta 20. stol., MMP H 339 540.

Nejstarší reklamní plechové tabule se obvykle připravovaly pomocí papírových tisků. Obraz určený na plochu tabule se nejdříve litograficky vytiskl za použití smaltových barev na papír, ten se poté navlhčil, přiložil k plechové tabuli a pomocí speciálního lisu přitlačil ke svému podkladu. Poté se tabule i s papírovým obtiskem vložila do pece a vše se za mírné teploty vypálilo. Tabuli bylo poté možné obalit smaltovanou vrstvou, jež měla chránit obraz před poškozením. Obdobně se postupovalo i při přípravě hojně rozšířených nesmaltovaných tabulí, mezi nimiž je však třeba rozlišovat továrně či svépomocí vyráběné exempláře. Kromě tištěných a smaltovaných cedulí se setkáme i s tabulemi lakovanými či ručně malovanými. Vedle toho se tabule samozřejmě liší i rozměrově, nejčastěji byly zastoupeny ve čtyřech formátech (nejmenší od 210×297 mm, střední v rozmezí od 210×297 do 420×594 mm a velkoformátové od 420×594 mm do 200×100 cm). Ne vždy se normalizované formáty při výrobě dodržovaly, navíc řada cedulí se tvarem vymyká pravidelné čtvercové či obdélníkové formě.

Toto krátké pojednání bychom rádi věnovali vybraným pražským výrobcům reklamních tabulí z meziválečného období a na příkladu sbírkových předmětů Vám představili výrobky z jejich dílen.

Václav Broulim

Mezi nejstarší pražské výrobce smaltovaných a emailových tabulí patří firma Václav Broulim, založená v roce 1891 na základech podniku Petronin. Její výrobní portfolio zahrnovalo nejrůznější smaltované tabulky pro obchody, lékárny či biografy, dále domovní číselníky, návěstní tabule, uliční cedule, identifikační štítky všeho druhu, ale i hodinové ciferníky. Společnost původně sídlila na adrese Svatovojtěšská 231, poté ve Spálené ulici 28 a ve 30. letech na Národní třídě 6. Objekt se smaltovnou se nacházel v areálu Dolejšího (Šnajberkova) mlýna u Radotínského potoka, který firma odkoupila po první světové válce. V roce 1948 byla firma znárodněna a začleněna do národního podniku Smalt.

Mezi výrobky firmy Václav Broulim patří i tato smaltovaná vývěsní tabule, registrovaná na pražské nemocniční klinice prof. Dr. Rubešky v Apolinářské ulici 441. Porodní asistentka Alžběta Klímová, jejíž jméno tabule inzeruje, byla podle dobových adresářů na této klinice registrovaná od roku 1936. MMP H 339 333.

Paulus a spol., továrna na plechové zboží, Praha-Michle

Mezi známé výrobce reklamních plechových tabulí patří i firma Paulus a spol., jejíž průmyslový objekt sídlil v Karlově (dnešní Telčské) ulici č. p. 377 v Michli. Továrna, která v roce 1924 zaměstnávala kolem 80 dělníků, měla poměrně velký záběr – kromě propagačního plechu se zabývala i výrobou konzerv, plechových krabiček, etuí a různých obalů na krém, olej či vazelínu. Obdobně jako jiné soukromé podniky byla továrna Paulus a spol. podle vyhlášky ministra průmyslu z 27. června roku 1948 znárodněna.

Reklamní tabule propagující firmu Hellada, jež proslula v období před rokem 1948 výrobou mýdla; tisk na tlačeném plechu, 30. léta 20. stol., výrobce Paulus a spol., MMP H 162 268; Tabule s reklamou na přípravek proti hmyzu zn. Fly-Tox, 30. léta 20. stol., tisk na plechu, výrobce Paulus a spol., MMP H 120 602.

Reklamní tabule propagující volnoběžky zn. TORPEDO, 20.–30. léta 20. stol.; tisk na tlačeném plechu, výrobce Paulus a spol., MMP H 339 334; Tabule s reklamou na benzin Fantovy rafinérie;tisk na tlačeném plechu, cca 1920–1935, výrobce Paulus a spol. MMP, inv. č. H 339 397.

Pluto Praha a Alois Pelz

Počátky firmy Pluto Praha sahají do roku 1902, kdy si nechal Alois Pelz vystavět tovární budovu na adrese Okružní (dn. Jankovcova) č. p. 1114. Firma nejdříve vystupovala pod obchodní značkou Alois Pelz – tisk kovových plakátů, která se v roce 1919 přejmenovala na Pluto Praha. Podnik se v meziválečné době specializoval na výrobu tištěných kovových reklamních tabulek a obalů, doplněných o užitnou kovovýrobu. Během druhé světové války přešla holešovická provozovna pod správu říšského podniku Telefunken – Prag, A. G., a po roce 1948 skončila ve strukturách podniku Obal, n. p.

Reklamní tabule propagující družstevní podnik Dělnické pekárny v Praze; tisk na tlačeném plechu s reliéfním nápisem, 20.–30. léta 20. stol., výrobce Pluto Praha, MMP H 339 541; Reklamní tabule propagující První pražský měšťanský pivovar; tisk na lisovaném plechu, meziválečné období, výrobce Pluto Praha, MMP H 339 542.

Plechová tištěná tabulka propagující Hostinský pivovar v Bráníku. Reklamní předmět připravila továrna Alois Pelz, tedy předchůdce holešovického podniku Pluto Praha, cca 1902–1914. MMP H 058 263; Reklamní tabule propagující krytinu s lepenkou obchodní značky Ruberoid, produkt firmy Teerag; tisk nalisovaném plechu, 2. pol. 20. let 20. stol., výrobce Pluto Praha, MMP H 339 543.

Tabule s reklamou na semena firmy Arnošt Bahlsen; tisk na lisovaném plechu, 20.–30. léta 20. stol., výrobce Pluto Praha, MMP H 339 398.

Plecho-Libeň

V rozsáhlém objektu libeňské továrny Hermann Grab, jež sídlila na adrese Na Košince č. p. 106, našla v období první republiky své působiště i menší firma Václava Braného. Pod obchodní značkou Plecho-Libeň připravovala různorodý kovový sortiment převážně propagačního charakteru. Firma svoji činnost ukončila pravděpodobně během druhé světové války.

Vývěsní tabule s reklamou na pivo značky Malvaz, vařené pivovarem Pragovar; šablonový tisk na tlačeném plechu, 20.–30. léta 20. stol., výrobce Plecho-Libeň, MMP H 120 591.

Václav Chalupa

Výrobou smaltovaných štítů a kovových plakátů se v meziválečné době zabývala i nepříliš známá firma Václava Chalupy. Smaltovna tohoto podniku sídlila na adrese Erbenova 396 v Košířích, kde byla v provozu ve 20. a 30. letech 20. století. Z exemplářů jejího dochovaného sortimentu je zřejmé, že se společnost specializovala především na firemní a identifikační tabule, štítky a užitkové plechové předměty denní potřeby.

Vývěsní reklamní tabule pražské brašnářské firmy Josef Stehlík, Na Rybníčku, Praha II; smaltovaný plech, výroba Václav Chalupa, meziválečné období, MMP, inv. č. H 339 544.

Grafic Hostivař

Poněkud ve stínu své konkurence vystupuje prvorepubliková firma Grafic, jež před rokem 1948 provozovala svoji činnost v pražské Hostivaři. Mezi její neznámější produkty patří tištěné nesmaltované cedule propagující cyklistické kolo značky Kudrnáč či nejrůznější reklamní tabule s pivní tematikou.

Tabule s reklamou na pivovar Pragovar, tisk na tlačeném plechu s reliéfem, 20.–30. léta 20. stol., výrobce Grafic Hostivař, MMP H 120 588.

Lakýrník František Vocel

Specifickou skupinu mezi výrobci reklamních cedulí představují lakýrníci. Mezi uznávané řemeslníky v tomto oboru se v Praze na přelomu 19. a 20. století zapsal např. František Vocel, který se specializoval na propagační lakování a malbu na plech a dřevo. V roce 1901, pouhých devět let po přihlášení své živnosti, byl zvolen starostou lakýrníků, natěračů a malířů písma. Z jeho dílny, jež sídlila v Konviktské ulici 952/8, vzešla i tato vývěsní cedule v dřevěném rámu, propagující pražskou truhlářskou firmu Josef Troníček.

Vývěsní štít propagující pražskou truhlářskou firmu Josef Troníček; tisk na plechu s dřevěným dekorativním rámem, cca 1900–1914, výrobce František Vocel, MMP, inv. č. H 120 594.

Okruh pražských výrobců reklamních cedulí, ať už specializovaných či příležitostných, který v meziválečné době čítal kolem dvaceti firem, jsme tímto samozřejmě ani zdaleka nevyčerpali. Z dříve nejmenovaných se jedná o podniky a živnosti, jejichž činnost byla buď ukončena během druhé světové války, nebo přešla po vlně znárodnění v roce 1948 do struktur některých národních podniků (např. Obal n. p. aj.). Uveďme některé z nich: Antonín Baumgartl (specializovaná výroba smaltovaného sortimentu všeho druhu); Beldík Adolf (výrobce popelníků a tištěného kovového zboží); Molič, Wait & Matěna (reklamní cedule); Sfinx – spoj. Smaltovny (zejména smaltované nádobí); Schmidta Václava syn a spol. (výroba smaltovaného průmyslového zboží, pařáků a kamen); Schürer Karel (smaltované dózy, kuchyňské nádobí), Smalt, spol. s r. o. (smaltované kuchyňské a reklamní zboží); Standardemail, spol. s r. o. (výrobna a velkoobchod se smaltovaným sortimentem); Stolma, spol. s. r. o. (výrobce a prodejce smaltovaného a litého zboží), Smaltesia (výroba smaltovaných cedulí a štítů) aj.

Text a výběr sbírkových předmětů: Mgr. Bohuslav Rejzl
Autor fotografických snímků: BcA. Jan Vrabec