Fragmenty nástěnných maleb panovnických postav z domu čp. 102/I
V roce 1905 byl v rámci asanačních prací na Starém Městě zbourán dům čp. 102/1 na Mariánském náměstí, aby spolu s dalšími domy uvolnil místo stavbě Nové radnice, kde dnes sídlí pražský magistrát. Při demolici byl v jeho severní části objeven pozůstatek románské zdi, zhotovené z opukového zdiva. Zachovala se v ní trojice oken, v jejichž ostěních byly odhaleny fragmenty nástěnných maleb s panovnickými postavami.
Fotografie severovýchodní části Mariánského náměstí, vpravo zbořený dům čp. 102/1, před 1905, MMP H 020 072.
O jejich záchranu se zasloužil Karel Vlačiha (1850–1932), původně sochař a restaurátor, později badatel a sběratel v oblasti pražské archeologie. Malby byly transferovány na sádrové podložky, přičemž byly bohužel značně poškozeny, a později se dostaly do sbírek Muzea hl. m. Prahy. Zobrazují tři stojící postavy s panovnickými insigniemi, z nichž je nejlépe zachovaná malba mladého panovníka s korunou a žezlem, v červeném plášti sepjatém zdobenou kosočtverečnou sponou. Jejich datování je možné určit srovnáním se soudobou malířskou tvorbou – postoje postav, měkce modelované záhyby spodních rouch a naopak ostré, zalamované záhyby cípů a lemů u svrchních plášťů jsou analogické s podobou postav z Františkánské bible, iluminovaném rukopisu z let 1270–1280.
Fragment nástěnné malby s postavou mladého krále, 2. polovina 13. století, MMP H 050 352; Fragment nástěnné malby s postavou královny (?), 2. polovina 13. století, MMP H 050 353; Fragment nástěnné malby s postavou panovníka, 2. polovina 13. století, MMP H 050 354.
V oblasti nástěnného malířství lze v českém prostředí hledat podobnosti ve výmalbě presbytáře kostela sv. Bartoloměje v Kyjích, v zahraničí pak ve výzdobě biskupské kaple v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v rakouském Gurku z doby po roce 1260. Pokusů o identifikaci vyobrazených osob existuje více – byly ztotožňovány s českým královským párem Václavem I. a Kunhutou Štaufskou a jejich synem, Přemyslem Otakarem II., později byla jedna z postav na základě čtení fragmentárně dochovaných nápisů považována za zobrazení prvního křesťanského císaře Konstantina. Vzhledem k absenci jakýchkoli pramenných důkazů, dalšího historického kontextu a špatnému stavu dochování však tato určení zůstávají v hypotetické rovině, jistá není ostatně ani identifikace jedné z postav jako ženy. Každopádně jsou malby i přes značné poškození jedinečným příkladem výzdoby prostoru městského domu a lze v nich spatřovat odraz tehdejší dvorské kultury v prostředí pražského patriciátu.