Hrob bylanské kultury ze Suchdola

V roce 2019 představilo Muzeum města Prahy v rámci cyklu výstav Předmět sezóny výstavu Hrob bylanské kultury ze Suchdola. Upravenou verzi výstavy máte nyní možnost zhlédnout i na webových stránkách muzea.

V roce 2003 byl archeology Muzea hl. m. Prahy na stavbě nového domu u Brandejsova náměstí v Praze 6 – Suchdole objeven kostrový hrob. U kostry natažené na zádech hlavou k jihu byl kromě masitých milodarů přiložen i soubor minimálně 13 keramických nádob zdobených malováním a vlešťováním geometrických vzorů do tuhovaného povrchu. Neobvyklá velká mísa s držadly byla původně zasunuta pod lavici, na níž nebožtík v hrobě ležel. Za hlavou mrtvého spočívala kruhová keramická deska, patrně podložka pro zápalné obětiny nebo možná kultovní symbol slunečního kotouče.

Pohřbený byl příslušníkem společnosti, kterou archeologové nazývají bylanská kultura (podle významného naleziště Bylany u Českého Brodu) a byl uložen do hrobu někdy v průběhu 7. století před Kristem, tedy ve starší době železné – halštatské. Jeho hrob nebyl osamocený, ale nacházel se na rozsáhlém pohřebišti, neboť obdobné hroby byly v okolí objeveny i v letech 1976 a 2005.

Velká talířovitá mísa měla pečlivě vyleštěný šedý povrch a dvě protilehlá držadla vystouplá z okraje, v té době velmi neobvyklý tvar. Kostra mrtvého spočívala zdánlivě přímo na ní, což dokládá uložení mrtvoly na nedochované dřevěné máry či lavici, pod kterou byla mísa původně zasunuta.

Za hlavou mrtvého ležela keramická kruhová deska se zdobeným okrajem a šesti otvory pozoruhodně uspořádanými uprostřed. Takovéto hliněné „plotny" byly do hrobů ukládány jako kultovní předmět znázorňující sluneční kotouč, symbolická náhrada otevřeného ohně nebo podložka sloužící pro zápalné obětiny. Význam a účel otvorů není jasný, v Čechách je jejich výskyt na kotouči unikátní.

Ukázky nádob z bohaté keramické výbavy pohřbu. Škála tvarů a velikostí nádob patrně kopíruje různorodost skutečně používaného kuchyňského nádobí. Geometrická výzdoba vlešťovaná do tuhovaného povrchu nebo malovaná černě na červený podklad svědčí o pečlivé přípravě nádob pro mrtvého, stav jejich zachování však zároveň ukazuje, že nádoby nebyly kvalitně vypáleny a používány, čili byly vyráběny výhradně pro pohřební účely (tzv. funerální keramika).

V obdobném hrobě bylanské kultury v Ďáblicích byla nalezena i osobní toaletní souprava pohřbeného složená ze tří bronzových nástrojů: pinzety zdobené rytím, tordované tyčinky zakončené miniaturní lžičkou a tordované tyčinky zakončené dvěma hroty. Všechny součásti toaletní soupravy sloužily k péči o tělo: pinzeta k vytrhávání obočí, vousů apod., tyčinka se dvěma hroty k očistě nehtů či kůže a tyčinka se lžičkou k čištění uší.