Nádraží Praha-Těšnov a Negrelliho viadukt

Model budovy nádraží Praha-Těšnov, zahrnující i pozoruhodnou sochařskou výzdobu, vznikl dle dochovaných technických výkresů metodou 3D tisku v měřítku 1 : 87 ve velikosti H0. Součástí modelu byl areál lokomotivního depa, zobrazující místa pro zbrojení lokomotiv vodou a zejména uhlím pomocí zauhlovacího jeřábu, jejich údržbu v odkalovací jámě, dvojkolejnou průjezdnou remízu, funkční točnu, stavědlo, vodárnu a nákladní skladiště. Na digitálně řízeném kolejišti byly v provozu repliky dobových vlakových souprav.

Nádraží, které začalo v Praze fungovat roku 1875, nechala vystavět významná železniční společnost Rakouská severozápadní dráha. Trojkřídlá novorenesanční budova postavená v letech 1872–1875 se stala skvostem celé trati. Nádraží sloužilo primárně osobní dopravě, pro nákladní dopravu bylo zřízeno nádraží na blízkém Rohanském ostrově.

Dějiny trati pro osobní přepravu se uzavřely v roce 1972, kdy sloužila už jen jako napojení pro vlečky do továren poblíž trati. Opuštěné kolejiště bylo uvolněno pro stavbu Severojižní magistrály. Budova nádraží však stála dál a byla zpracována i řada studií na záchranu, ale nic z toho se nerealizovalo. Dne 16. března 1985 byla budova odstřelena.

Expozice zahrnovala i trať procházející po Negrelliho viaduktu, pod nímž se nacházelo zhlaví těšnovského nádraží. Model tohoto nejstaršího železničního mostu přes Vltavu s pěti vlakovými soupravami, a to v měřítku N 1 : 160 a podobě z roku 2013, byl rovněž součástí expozice.

Tento první pražský železniční most přes Vltavu, nesoucí dnes jméno jeho stavitele Aloise Negrelliho, spojuje Masarykovo nádraží s Bubny. Byl budován od jara roku 1846 a uveden do provozu 1. června 1850. Most je dlouhý 1120 m, šířka mostovky mezi kamenným zábradlím je 7,6 m a po svém dokončení měl most 87 kamenných oblouků. Do roku 1910 byl nejdelším mostem Evropy.

• Lektorský pracovní list Malý bejček