Muzeum hlavního města Prahy

Raumplan

„Moje architektura vůbec není koncipována v plánech, nýbrž v prostorech (kubusech). Nenavrhuji žádné půdorysy, fasády, řezy. Navrhuji prostory. U mne neexistuje žádné přízemí, první patro apod...U mne jde pouze o související kontinuální prostory, pokoje, předsíně, terasy atd. Patra se prolínají a prostory na sebe navazují. Každý prostor potřebuje jinou výšku: jídelna je přece vyšší než spíž, proto jsou stropy prokládány v různých úrovních. Spojit tyto prostory tak, aby výstup a sestup byl nejen nepozorovatelný, ale zároveň aby byl i účelný, v tom spočívá, jak vidím, pro ostatní velké tajemství, zatímco pro mne je to velká samozřejmost (…) toto prostorové působení a tuto prostorovou úspornost se mi doposud nejlépe podařilo uskutečnit právě v domě Dr. Müllera." (stenogram rozhovoru K. Lhoty s A. L., Plzeň, 1930)

Loosova originální koncepce interiéru, tzv. Raumplan (prostorový plán), představovala ”nové prostorové řešení obývacích místností a to nikoliv v ploše (…) podle pater”. Je založena na dramatickém odstupňování výšek jednotlivých místností podle jejich funkce i symbolického významu, komponovaných kolem ústředního schodiště. Umožňuje jak vzájemné pohledové propojení místností a hru s prostorovými iluzemi, tak i maximální využití vnitřního prostoru domu. Místnosti umístěné v různých horizontálních úrovních jsou navzájem propojeny několika stupínky schodů.

Poprvé Loos použil Raumplan ve schodišťovém vestibulu vídeňského obchodního domu Goldman & Salatsch. Svou převratnou myšlenku dále rozvíjel v realizacích vídeňských rodinných domů, jako např. ve vile Moller či vile Scheu. V jídelně vily Rufer zvýraznil intimitu jídelny v poměru k přilehlému salonu tím, že zvýšil úroveň její podlahy o několik schodišťových stupňů. K vyspělým příkladům Raumplanu se řadí interiér domu Tristana Tzary v Paříži a nerealizovaný projekt domu pro Josephinu Bakerovou.

Jeho absolutní vrchol představuje Müllerova vila v Praze.

 


 

„Tj. skutečně velký převrat v architektuře, toto vyřešení půdorysu v prostoru! Před Emanuelem Kantem neuměli lidé myslit v prostoru a architekti byli nuceni stavěti toalety právě tak vysoké jako sály, leda prostor toilety rozpůlili umělým stropem a tím dostali nižší místnost. A až se jednou někomu podaří hráti šach v prostorové šachovnici, pak teprve budou druzí architekti řešit půdorys ve třech rozměrech.” (A. L.)
 


 

„Dům musí být navrhován zevnitř ven.” (A. L.)
 

Overlay loader