Muzeum hlavního města Prahy

První světová válka v životě Pražanů


 

V roce 2017 připravilo Muzeum hlavního města Prahy venkovní panelovou výstavu První světová válka v životě Pražanů, jejíž upravenou verzi máte nyní možnost shlédnout i na webových stránkách muzea. Koncept výstavy záměrně opomíjí události spojené s cestou k vyhlášení samostatného československého státu, které jsou představeny v rámci výstavy Praha 1848 →1918. 

 

(------LINKA------)

 

Odvedenci, rekonvalescenti a zprávy z fronty 


Dlouhodobě napjaté vztahy mezi evropskými mocnostmi se po událostech v Sarajevu přetavily v celosvětový konflikt, který zcela změnil politickou mapu celé Evropy a výrazně zasáhnul do obrazu života novodobé společnosti v celém následujícím století. Do historické paměti obyvatel válčících států se přitom toto období zapsalo nejen krvavými událostmi na frontě, ale i dopadem totální války na život v obcích a městech.

V Rakousku-Uhersku bylo obyvatelstvo konfrontováno s důsledky války v různých podobách již od jejího samého začátku. Vedle omezení občanských práv představovala citelnou ránu pro veřejný život v monarchii mobilizace, která byla 31. července 1914 vyhlášená jako všeobecná. Hned v prvních týdnech války bylo zjevné, že odliv velké části mužské populace zasáhne v Praze celkovou infrastrukturu velkoměsta, především pak chod průmyslových podniků, dopravu a zásobování. Návrat mužů z fronty byl průběhu války často spojen s jejich hospitalizací v nemocnicích a nově zřizovaných lazaretech. Počet zraněných a zmrzačených mužů, kteří byli v průběhu války odkázáni na pomoc a lékařskou péči, dosáhl v Praze v průběhu války půl milionu osob.

Zprávy o osudech odvedených mužů na frontu se v průběhu čtyř válečných let dostávali k Pražanům buď korespondencí, nebo zprávami v cenzurovaném tisku. Redakce pražských deníků rovněž zavedly praxi informovat obyvatelstvo o dění na frontě prostřednictvím každodenně aktualizovaných zpráv na veřejných vývěskách v centru města. 

Mobilizace před Josefskými kasárnami, srpen 1914, MMP HNS 8577/1

Skupinové foto odvedených členů domobrany v hostinci U Soudku na Žižkově, 13. 6. 1915, MMP H 219.428

 

Osmý pluk dělostřelců pod Hvězdou u Prahy, 8. 8. 1914, MMP H 023.140

Skupina vojenských rekonvalescentů před Rudolfinem, podzim 1914, MMP H 085.984

Záložní nemocnice na Smetance na Královských Vinohradech – pohled do kaple reálky upravené pro potřeby vojenského lazaretu, 1916, MMP H 050.610

 

Pohlednice s fotografií pacientů a personálu rezervní nemocnice na Karlově, 1914–1918, MMP H 219.581

Ranění a zmrzačení vojáci v nemocnici Červeného kříže v sokolovně na Žižkově, MMP H 193.409

Převoz raněných vojáků sanitní tramvají u nádraží Františka Josefa I., 22. 5. 1915, MMP HNS 147.064

 

Vojenský pohřeb v Lípové ulici na Novém Městě, 10. 4. 1917, MMP HNS 181/064

Pražané před redakcí deníku Národní politiky po vstupu USA do války, 1917, MMP HNS 212/64

 



Cesta k redakci Prager Tagblatt v Panské ulici po vypuknutí války s Itálií, 24. 5. 1915, MMP HNS 148/064

(------LINKA------)



Aprovizace, rekvizice, sbírky a válečné půjčky


Při narůstajícím nedostatku zásob potravin byla v Praze zřízena aprovizační komise, která zde převzala všeobecný dohled nad nákupy a rozdělováním potravin. Od jara 1915 se Velká Praha stala jediným aprovizačním obvodem, který byl od podzimu téhož roku spojen s dohledem nad 19 nově zřízenými prodejnami. V dubnu 1915 byly v Praze zavedeny lístky na odběr chleba, jehož přípravu a distribuci zajišťovala na náklady města nově zřízená městská pekárna, a to na základě požadavků chlebových komisí. Postupně byly zavedeny lístky na všechny ostatní potraviny a všeobecně poptávané věci každodenní potřeby, současně s tím probíhal nucený výkup zemědělských produktů. Prodej masa byl regulován zavedením tzv. bezmasých dnů, jejichž dodržování podléhalo přísné kontrole.

V zimě 1917/18 se veškeré zásoby potravin v Praze omezily jen na poslední zbytky brambor a ani v posledním půlroce války se situace nezlepšila. V červnu 1918 se příděl potravin omezil na týdenní dávku půl bochníku chleba na osobu, maso bylo prodáváno jen jeden den v týdnu. Enormní spotřebu kovů, kaučuku a dalších látek pro válečné účely bylo nutné alespoň částečně kompenzovat celostátně organizovanými sběry a výkupy, do nichž byly zapojeny domácnosti i školy. Současně s tím probíhala v několika vlnách i rekvizice kostelních zvonů, z nichž byla pro potřeby válečného hospodářství získávána zvonovina ze slitiny mědi a cínu.

Stoupající náklady spojené s vedením války na straně Rakouska-Uherska si ze strany obyvatel monarchie vyžádaly nejen materiální, ale i finanční podporu, k níž byla během společnost vyzývána při vypisování válečných půjček. V Praze, stejně jako v jiných obcích a městech Předlitavska, jich proběhlo celkem osm. Mezi investory, kteří k půjčkám přistupovali jako k možnostem zhodnocení vlastních vkladů, patřili především představitelů vyšších a středních vrstev německé a v menší míře české populace. Skeptičtější část obyvatelstva se naopak uchylovala k hromadným výběrům svých vkladů.

Fronta před pekařstvím žižkovské firmy Antonín Špeňar, autor – J. Hřebejk, 1916, MMP HNN 7158

Fronta na chléb v centru Prahy v okolí Vodičkovy ulice, 1915, MMP H 221.749

Fronta na mouku u pekařské firmy Odkolek, 31. 8. 1915, MMP HNS 141.064

 

Zástup lidí čekající na otevření obecní pekárny spravované Aprovizačními ústavy královského hl. m. Prahy, MMP H 141.169

Prodej chleba na Vinohradech, 1915–1916, MMP H 090.011

 

Prodej mouky na Vyšehradě, 1915–1916, MMP H 221.749

Fronta na pivo před Restaurací Dvorního pivovaru 28. 7. 1917, HNS 162/64

Příděl chleba úředníkům technické kanceláře Elektrických podniků v Praze, bývalá továrna firmy Ruston, 1916, H 253 843-001

 

Pražské děti s bandaskami a plechovými hrníčky čekají v zástupu na polévku, 1918, MMP H 193.406/001

Fronta na bonbóny před prodejnou čokoládovny Velim na Senovážném náměstí, 30. 4. 1917, MMP HNS 187/64

Polní kuchyně vystavené před budovami kanceláří továrny Breifeld a Daněk, 1914–1915, MMP HNN 000.480

 

Lidé s pytli brambor se vracejí vlakem z venkova do města, 1917, MMP HNN 19002/001

 

Dvoutýdenní výkaz o spotřebě chleba a mouky (chlebenka) s platností ve dnech 3. 2. – 16. 2. 1918, MMP H 056.262/002

Legitimace opravňující ke koupi 1/2 kg sádla z obecních zásob města Smíchova; MMP H 228 921

Poukázka na mléko pro kojící matky, děti do 3 let a osoby těžce nemocné, 1916–1917, MMP H 228.945

 

Potravinová legitimace tříčlenné smíchovské rodiny, MMP H 29 959/010-001

Rekvizice zvonu sv. Václava sejmutého v kostele sv. Ludmily na Král. Vinohradech, 6. 11. 1916; MMP HNS 64 (bez čísla)

Fotografie povozu s valníkem jako sběrného místa při sběru kaučuku a vlny pro válečné účely, 13. 6. 1916; MMP HNS 174/64

 

Válečná sbírka kovů v Moravské ulici na Královských Vinohradech, 1915; MMP HNN 15.283

Vyhláška Ministerstva vojenství s výzvou ke sběru vlny a kaučuku, MMP H 175 497-001

Plakát s výzvou ke sběru a výkupu kopřiv pro válečné účely. Autor plakátu Leyrer; MMP H 281.395

 

Plakát vyzývající k upsání 8. válečné půjčky, autor Antonín Erhardt, tisk A. Haase, Praha, MMP H 281.368

Plakát rakouského vojenského vdovského a sirotčího fondu s výzvou k upisování 5. válečné půjčky, Zemská úřadovna pro Království české, 1916, MMP H 138.340

 

(------LINKA------)



Péče o oběti války


Zmírňování válečných následků se stalo polem působnosti pro celou řadu dobročinných organizací specializujících se na různé oblasti poskytované péče obětem války. Jednalo se zejména o podporu vdov, sirotků, zraněných vojáků, nemajetných osob a válečných uprchlíků ubytovaných v Praze. V oblasti sociální péče se angažovala např. Zemská pomocná válečná komise, Zemský pomocný spolek Červeného kříže pro Království české, Dobrovolný pomocný výbor válečný, Okresní válečná pomocná úřadovna v Praze, Zemský pomocný komitét pro válečné uprchlíky, Komitét pro podporu vdov a sirotků padlých po vojínech pražských a řada dalších.

Nedostatek potravin pro chudinu vedl pražský magistrát k zajištění základního stravování v nově zřizovaných jídelnách. Od srpna 1916 byla tato síť stravoven rozšířena o několik veřejných vývařoven pro obyvatele střední třídy. První z nich byla otevřena U Vejvodů v Jilské ulici na Starém Městě, druhá působila od října v Holešovicích na Bělského třídě. Od roku 1917 se na podpoře stravování podílel i spolek České srdce, který se vedle provozu jídelen věnoval sběru a následnému výdeji potravin a ošacení v tzv. Krbech Českého srdce.

Dvě postavy sněhuláků s kasičkami před budovou Národního muzea. Sbírka Červeného kříže pro válečné účely, jež se konala během vánočních svátků 1914 a začátkem ledna 1915.  MMP H 085.999

Bazar ve prospěch raněných ve Valdštejnské zahradě, 1914–1918; MMP H 085.971

Momentka ze slavnosti ve Stromovce ve prospěch raněných, 1914–1918; MMP H 085.972

 

Sbírka Červeného kříže ve prospěch raněných, záběr u paláce Koruna na Václavském náměstí, 1914–1918, MMP H 085.979
 

Sbírka ve prospěch raněných pořádaná Červeným křížem. V záběru dívky s pokladničkami před vchodem do Staroměstské radnice, 1914–1915; MMP H 085.982

Plakát k benefiční akci Týden ochrany kojenců konaný ve dnech 8.–16. května 1917 pří příležitosti narozenin manželky císař Karla I. Zity. MMP H 059 505

Pohlednice „Vzpomeňte svých bratří v poli!“ Sběrna na Staroměstské radnici; autor – Max Švabinský, MMP H 081 035

 

Běžecký závod u skautského tábora v Klamovce, který se konal ve prospěch raněných. Květen, 1915–1916, MMP H 085.981

Lidé před vstupem do válečné vývařovny U Vejvodů, 1917, MMP H 085.986

Výdejna polévky a čaje pro uprchlíky z Haliče (Žižkov) 27.5.1915, MMP HNS 149/064

 

Skupina haličských uprchlíků v Klimentské ulici, podzim 1914, MMP H 85.983

Restaurace U Krbu Českého srdce, 18. 1. 1917, MMP HNS b. č.

Stravovna pro dělníky zaměstnané v Ringhofferových závodech na Smíchově, MMP H 085.314 

 

(------LINKA------)



Sociální nepokoje v posledním roce války


Poslední válečný rok se v pražské metropoli nesl v duchu celospolečenského napětí, do něhož se promítalo jednak roztrpčení z všeobecně vysilující války, jejíž konec byl v nedohlednu, a jednak čím dál silnější volání po autonomii a naplnění sebeurčení českého národa. Vedle protidrahotních bouří se Praha stala svědkem mohutných manifestací, ať již v souvislosti s prvomájovým pochodem nebo při příležitosti oslav 50. výročí položení základního kamene Národního divadla ve dnech 16. a 17. května 1918. Na podzim roku 1918 již bylo zjevné, že Centrální mocnosti směřují ve válce k nevyhnutelné porážce.

Vojenský neúspěch se v poslední fázi války promítl velmi drasticky i do každodenního života českých měst a obcí. Všeobecný nedostatek věcí základních životních potřeb se stal pro vyhladovělé a po všech stránkách frustrované obyvatelstvo podnětem k radikalizaci, která 14. října 1918 našla svoji konkrétní podobu v generální stávce proti vývozu potravin a surovin z českých zemí. Zatímco v několika českých městech získala generální stávka charakter předzvěsti pro vyhlášení republiky, v Praze byla tato protestní akce výrazně omezena vojenskou blokádou centra Prahy, do níž byly nasazeny vojenské oddíly a v záloze i skupiny četnictva a jízdní policie. Generální stávka nenašla podporu ze strany zástupců stran Národního výboru, a tak se ve všem podstatném omezila na úřední jednání o vývozu potravin z Čech. K zásadním změnám tak došlo až o dva týdny později…
 

Zásah policie při pokusu o drancování obchodu s hedvábím ve Vodičkově ulici, 1918, MMP HNS 20.213-75

Oslava 50. výročí položení základního kamene Národního divadla, 16. 5. 1918, MMP HNS 205.064

Vojenské hlídky na Nám. Komenského (dnes Nám. I. P. Pavlova) během generální stávky, 14. 10. 1918, MMP H 193.400/001

 

Vojenská hlídka v centru Prahy během generální stávky, 14. 10. 1918, MMP H 193.401/001
 

Vojenská hlídka v centru Prahy během generální stávky, 14. 10. 1918, MMP H 193.401/001

 

Overlay loader