Muzeum hlavního města Prahy

O regionálním pracovišti

Na základě doporučení Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu (usnesení vlády č. 571/2003) a Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR na léta 2011 až 2015 (usnesení vlády č. 11/2011) bylo Muzeum hlavního města Prahy pověřeno Magistrátem hlavního města Prahy funkcí Regionálního odborného pracoviště pro tradiční lidovou kulturu v hlavním městě Praze (dále Regionální pracoviště).

Hlavním posláním Regionálního pracoviště, v souladu s výše uvedenou aktuální Koncepcí, je péče o projevy tradiční lidové kultury a jejich uchování pro příští generace.

Regionální pracoviště zajišťuje zejména kontinuální identifikaci a dokumentaci jevů a proměn tradiční lidové kultury na území hlavního města, evidenci a uložení získaných dokladů ve sbírkách muzea, prezentaci, propagaci a popularizaci výsledků výzkumů lidové kultury, vedení regionálního seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, předkládání návrhů k zápisu do regionálního a národního seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury a poskytování metodické a informační podpory spolupracujícím osobám i institucím, zabývajícím se tradiční lidovou kulturou. Regionální pracoviště na plnění Koncepce metodicky spolupracuje s Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici a s Odborem regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury České republiky.

Lidová kultura a hlavní město Praha
Regionální pracoviště má za úkol sledovat především živou lidovou kulturu v hlavním městě. V rámci její dokumentace je věnována pozornost jak reliktům tradiční lidové kultury, tak fenoménům ryze současným. Prvky tradiční lidové kultury přetrvávají zejména v rámci cyklu výroční obřadnosti, navzdory distanci moderní společnosti od fází zemědělského a církevního roku, jež tuto tradici konstituovaly. Ústřední linie svátků a slavností přetrvává (Vánoce, masopust, Velikonoce, slavnosti ohňů, posvícení, dušičky atd.), zvyky a obyčeje s těmito svátky spjaté nabývají ovšem nových forem a obsahů. Mnoho jich prošlo funkční proměnou, některé zanikly, některé byly v historicky nedávné době revitalizovány a opět nabývají na významu. Velkými změnami prochází rovněž rodinná obřadnost, provázející cyklus lidského života a s ním spojené přechodové rituály (narození, svatby, pohřby). Je silně ovlivněna moderním životním stylem a procesem individualizace společnosti.

Kultura Prahy jako evropské metropole má svá nezanedbatelná specifika, podílející se na formování jejího městského kulturního dědictví a vyplývající zejména ze složení obyvatelstva, resp. vysoké míry migrace, kdy téměř polovina obyvatel nemá ve městě své kořeny. Způsoby vytváření sociálních vazeb a urbánních komunit, kde primární vztahy (rodina, sousedství) jsou nahrazeny vztahy sekundárními (organizace, spolky apod.), rovněž významně ovlivňují a historicky ovlivňovaly lidovou kulturu v hlavním městě. Jiným rysem, kterým se městské kulturní prostředí odlišuje od venkovského, je jeho větší fragmentarizace. Muzeum hlavního města Prahy, resp. Regionální pracoviště neopomíjí dokumentovat oblasti, do kterých se tyto sociologické aspekty promítají. Pozornost věnuje i spontánním, neformálním projevům současné kultury a každodennosti, které mají potenciál skupinového či generačního hodnotového ukotvení. Na dnešní kulturní rozmanitosti velkoměsta se ve velké míře podílejí různě (generačně, profesně, zájmově, hudebně či jinak) definované subkultury a národnostní a etnické menšiny, jež vytvářejí a sdílejí vlastní kulturní hodnoty a vlastní živý folklor.
Doklady tradiční lidové kultury v hlavním městě lze samozřejmě nalézt i ve hmotných projevech, výrazně například v architektuře. Jak se hlavní město rozšiřovalo a připojovalo k sobě okolní, původně zemědělské obce, ocitlo se na jeho území několik souborů tradiční vesnické lidové architektury. Ve městě se nacházejí dokonce dvě vesnické památkové rezervace s minimálně narušenou urbanistickou strukturou a zachovalými stavbami lidového charakteru, Stodůlky a Ruzyně, a dále několik chráněných územních celků vesnických památkových zón – Královice, Stará Hostivař, Buďánka, Střešovičky, osada Rybáře v Troji, Bohnice a Ďáblice. Jednotlivé stavby či menší soubory lidové architektury lze nalézt i v jiných částech hlavního města.

Fond tradiční lidové kultury je součástí historických sbírek Muzea hlavního města Prahy.
 


Kontakt

Mgr. Jana Viktorinová
tel.: +420 251 106 554
e-mail: viktorinova@muzeumprahy.cz
 

(------LINKA------)


Dokumenty

Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR na léta 2011 až 2015 (PDF)
Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky

Odkazy

Odbor regionální a národnostní kultury MK ČR
Národní ústav lidové kultury
Lidová kultura

Folklorní soubory v Praze 

Dům národnostních menšin 

 

 

Overlay loader