Muzeum hlavního města Prahy

Literární kavárna

Literární kavárna

Chcete-li strávit příjemné odpoledne, přijměte naše pozvání na kávu se známou žurnalistkou, dlouholetou vídeňskou zpravodajkou Radiožurnálu Marií Woodhamsovou a Zdenkou Procházkovou, „grande dame“ českého herectví. 

17. 10. 2017 Zdenka Procházková a Arnošt Goldflam

Český herec, dramatik, režisér, pedagog i spisovatel Arnošt Goldflam je znám z divadelních inscenací brněnských divadel i mnoha filmových rolí. I když vystřídal mnoho rozličných profesí, nikdy nezapomínal na umění, věnoval se různým malířským technikám, ale zakotvil v divadle. Vystudoval JAMU a poté působil v angažmá v divadle Večerní Brno a Divadle X. Později přešel do Hanáckého divadla do Prostějova, nakonec zakotvil v HaDivadle v Brně. Na této scéně působil v letech 1978‒93. Souběžně hostoval v Divadle Husa na provázku i na divadelních scénách jiných měst. Objevil se též na scéně Dejvického divadla, Divadla v Dlouhé, Klicperově divadle v Hradci Králové, v Národním divadle v Brně, v Ypsilonce a dalších. Nyní vyučuje na JAMU a na DAMU, v roce 2007 byl jmenován profesorem pro obor dramatická umění.

14. 11. 2017 Zdenka Procházková a Jan Rosák

Rozhlasový a televizní moderátor Jan Rosák uvádí na vlnách Českého rozhlasu Region-střední Čechy svou talkshow Tandem, posluchačům Dvojky je známý z pořadu Šťastnou cestu. Za rozhlasový mikrofon poprvé usedl v roce 1971. O pět let později začal namlouvat „šoty“ do Televizních novin Československé televize. Diváci si jej pamatují také díky televizním pořadům Videostop, Studio Rosa, Magion, Bingo nebo Riskuj! Pětkrát vyhrál ve své kategorii anketu popularity TýTý. Kromě pravidelných relací uváděl například volbu Miss ČR, Miss desetiletí, Fotbalistu roku, Sportovce roku, Zlatá mříž, Anno. 

12. 12. 2017 Judita Matyášová

Beseda představí práci novinářky Judity Matyášové, která píše pro Lidové noviny a týdeník Vlasta. Specializuje se na příběhy pamětníků, kteří odešli nebo emigrovali v první polovině 20. století, např. osudy Wintonových dětí nebo příběhům zaměstnanců firmy Baťa v zahraničí. Judita Matyášová řadu příběhů objevila shodou náhod. Někdy stačí krátká zmínka nebo fotografie z rodinného alba a novinářku přivede na stopu zajímavého osudu. Uslyšíte příběhy z válečné doby, osudy emigrantů nebo mezigenerační projekty, kde mladí; lidé pátrají po tom, jak se žilo v jejich vesnici v 50. letech. Judita Matyášová bude vyprávět také o detektivním pátrání, které začalo 2010. Tři roky dokumentovala příběh skupiny 80 židovských dětí, které odjely na počátku války do Dánska. V roce 2013 na toto téma vydala knihu Přátelství navzdory Hitlerovi (nakl. Mladá fronta) Kniha líčí osudy 80 českých dětí, které se na počátku války dostaly do Dánska a v roce 1943 uprchly do Švédska. Judita Matyášová se rozhodla, že vypátrá tyto „děti“, dnes devadesátileté pamětníky a zaznamená jejich příběhy. 

(------LINKA------)


Informace pro návštěvníky 

Od 14:00 

Konzumační vstupenka 60 Kč zahrnuje nápoj a sušenky.

Program se koná v Kočárovně.


Marie Woodhamsová se narodila ve Zlíně, kde žila do roku 1981. Tehdy pracovala ve zlínském studiu Československého rozhlasu. Zpočátku jako redakční sekretářka, později jako redaktorka. V roce 1981 se provdala za Angličana Erica Woodhamse. Kvůli tomu dostala z „Rádia“ výpověď. O dva roky později se tedy vystěhovala do Vídně…Čas utíkal, až přišla sametová revoluce. Záhy po jejím vypuknutí jí nabídl Československý rozhlas Praha spolupráci, kterou s obrovskou radostí přijala. Jako vídeňská zpravodajka Radiožurnálu už mnoho let informuje o životě lidí u našich jižních sousedů. Její příspěvky nejsou jen strohým zpravodajstvím, často jsou v nich příběhy, ba osudy lidí. V roce 1998 byla jako jediná česká žurnalistka, po celou dobu hospitalizace českého prezidenta Václava Havla, v Innsbrucku. Přinášela několikrát denně informace o boji lékařů o prezidentův život.  Bezprostředně po návratu z Tyrolska napsala knížku „Třiadvacet dnů v Innsbrucku“, která vyšla i v němčině pod názvem Václav Havel in Innsbruck – s podtitulkem Eine schicksalhafte Begegnung. 

Marie Woodhamsová je spoluautorkou cyklu televizních fejetonů „Postřehy odjinud“. Je také spoluautorkou učebnic češtiny pro cizince, vydávaných v zahraničí. Velkému zájmu čtenářů se těší dosud její poslední kniha „Literární kuchařka“ s podtitulem „Také nemáte čas vařit?“

Životní motto Marie Woodhamsové zní:
„Nepouštím se do toho, čemu nerozumím, a co umím, dělám poctivě“.  

 

Zdenka Procházková je „grande dame“ českého herectví. Byla 17 let členkou Městských divadel pražských, i po desetiletích je nezapomenutelná její Líza Doolittlová ve hře G. B. Shawa Pigmalion, účinkovala v Národním divadle ve hře Ztracené štěstí, Sluha dvou pánů, Živnost paní Warenové nebo Svatba Krečinského. Zdenka Procházková hrála v mnoha českých filmech, např. Mrtvý mezi živými (1946), Týden v tichém domě (1947), Návrat domů, Daleká cesta (1948), Mladá léta (1952), Z mého života (1955), Nezlob, Kristino (1956), …a pátý jezdec je Strach (1964), Ztracená tvář (1965), Měsíc s dýmkou (1966), Jak napálit advokáta (1980), Upír z Feratu (1981), I ve smrti sami, Když chcípne pes (2004), Žil jsem s cizinkou (2005), Poslední cyklista (2014).  Stárnoucí herečku Lídu Baarovou ztělesňuje ve stejnojmenném filmu režiséra Filipa Renče natáčeném v roce 2015. Hrála samozřejmě také v celé řadě televizních seriálů jako Nemocnice na kraji města (1977), Návštěvníci (1983), Strážce duší (2003), Hraběnky (2007), Cukrárna (2010), Gympl (2012), Ulice, Ordinace v růžové zahradě (2005, 2015), Všechny moje lásky (2015). Působila jako konferenciérka v Laterně magice na světové výstavě Expo 58 v Bruselu.

Zdenka Procházková absolvovala stovky zájezdových představení, mezi nejúspěšnější pařila hra Drahý lhář, s partnerem Karlem Högerem, se kterým v roce 1965 hostovala v Renaissance Theater ve Vídni. V roce 1967 hrála hlavní roli v komedii Julie, ty jsi kouzelná v režii Oldřicha Nového, nejprve v Praze a pak v roce 1968 i ve Vídni.
V německém jazyce hrála v Kolíně nad Rýnem, Düsseldorfu, v Berlíně a především byla členkou vídeňského Burgtheateru, který jí nabídl angažmá jako první české herečce v poválečné historii. Byla docentkou pro jevištní výslovnost na Divadelní akademii v Düsseldorfu, natáčela v Düsseldorfu filmy a televizní inscenace, režírovala ve Frankfurtu, Postupimi a ve Vídni. S vlastním představením monologů, např. Guelmovým Jeanem a já získala první cenu na festivalu monodramat v Buenos Aires, česky si napsala monolog Drahý Diego o ruské milence slavného malíře Diega Rivery, který uváděla v divadle Kolowrat a Lyra Pragensis. Věnuje se interpretaci pražské německé literatury.
Za její dlouholetou a vytrvalou propagaci české kultury v zahraničí, především v německy mluvících zemích, ji Ministerstvo kultury České republiky vyznamenalo cenou Artis Bohemiae amicis (2002).

Zdenka Procházková je autorkou autobiografické knihy vzpomínek „Na jevišti mezi Prahou a Vídni“ (2004), knihy rozhovorů s přáteli a hereckými kolegy „Vášně, chutě, neřesti (2007), románu „Chuť na lásku“ (2011) a společně s prof. Dr. Zdeňkem Diensbierem napsala knihu úvah, vzpomínek i rad „Ó, sladké stáří“ (2011).

Související fotografie

Více
Overlay loader