Vážení návštěvníci, od 18. 12. 2020 jsou uzavřeny všechny objekty MMP.

Muzeum hlavního města Prahy

Literární kavárna

Literární kavárna

Literární kavárna je pořad, který díky neutuchajícímu zájmu publika probíhá již od října 2012 každé druhé úterý v měsíci s výjimkou letních měsíců, července a srpna. Příjemné besedy přibližují osobnosti z umělecké i vědecké sféry, besedovat se svými posluchači přišla již také řada žurnalistů a na mnohé další zajímavé osobnosti se můžeme těšit i do budoucna.

Celou řadu hostů přivádí a beseduje s nimi herečka Zdenka Procházková nebo žurnalistka Martina Fialková.

Pořad Literární kavárna se v I. čtvrtletí roku 2021 tj. v lednu, únoru a březnu nebude konat. Předpokládáme obnovení programu od dubna 2021 v obvyklých časech, tj. každé druhé úterý v měsíci od 14 hodin.

(------LINKA------)


Informace pro návštěvníky 
Od 14:00 
Konzumační vstupenka 60 Kč zahrnuje nápoj a sušenky.
Program se koná v Kočárovně.


Martina Fialková, žurnalistka, dokumentaristka a organizátorka v oblasti kultury se narodila v Praze. Rodinné zázemí ji už v dětství nasměrovalo k literatuře, psaní a hudbě. Po studiích na gymnáziu a Vysoké škole ekonomické však pracovala nejprve v obchodní sféře, později ale cíleně zamířila směrem, který předurčily zájmy. Přirozená cesta vedla od práce v nakladatelství dále k žurnalistice. Kromě kulturních témat se jejím hlavním tématem stali krajané, Češi v zahraničí. Od roku 2008 je spoluautorkou projektu České kořeny – příběhy o cestách za svobodou, ve kterém vzniká cyklus dokumentárních filmů stejného jména. Mapuje aktivity pozoruhodných osobností z řad krajanů (dokumenty České kořeny ve Švédsku, ve Švýcarsku, ve Vídni, i České kořeny ve Vancouveru jste mohli vidět v ČT).

Martina Fialková kromě toho působí i jako hudební manažerka a zároveň s cyklem České kořeny organizuje v Praze od roku 2008 také související cyklus koncertů Hudba bez hranic, ve kterém již vystoupila řada předních českých i zahraničních hudebníků. Od roku 2003 do roku 2016 spolupracovala s redakcí magazínu pro krajany Český dialog. Kromě psaní článků připravovala po dobu 10 let také besedy Hovory bez hranic v Městské knihovně. Od roku 2006 je šéfredaktorkou kulturně-společenského měsíčníku Listy Prahy 1. Jako nezávislá žurnalistka rovněž publikuje v Xantypě nebo Harmonii i jinde. Spolupracuje s Českým rozhlasem, věnuje se i moderování.

Martina Fialková se řídí přesvědčením, že pracovat se má nejen rukama či hlavou, ale také srdcem. 

Zdenka Procházková je „grande dame“ českého herectví. Byla 17 let členkou Městských divadel pražských, i po desetiletích je nezapomenutelná její Líza Doolittlová ve hře G. B. Shawa Pigmalion, účinkovala v Národním divadle ve hře Ztracené štěstí, Sluha dvou pánů, Živnost paní Warenové nebo Svatba Krečinského. Zdenka Procházková hrála v mnoha českých filmech, např. Mrtvý mezi živými (1946), Týden v tichém domě (1947), Návrat domů, Daleká cesta (1948), Mladá léta (1952), Z mého života (1955), Nezlob, Kristino (1956), …a pátý jezdec je Strach (1964), Ztracená tvář (1965), Měsíc s dýmkou (1966), Jak napálit advokáta (1980), Upír z Feratu (1981), I ve smrti sami, Když chcípne pes (2004), Žil jsem s cizinkou (2005), Poslední cyklista (2014).  Stárnoucí herečku Lídu Baarovou ztělesňuje ve stejnojmenném filmu režiséra Filipa Renče natáčeném v roce 2015. Hrála samozřejmě také v celé řadě televizních seriálů jako Nemocnice na kraji města (1977), Návštěvníci (1983), Strážce duší (2003), Hraběnky (2007), Cukrárna (2010), Gympl (2012), Ulice, Ordinace v růžové zahradě (2005, 2015), Všechny moje lásky (2015). Působila jako konferenciérka v Laterně magice na světové výstavě Expo 58 v Bruselu.

Zdenka Procházková absolvovala stovky zájezdových představení, mezi nejúspěšnější pařila hra Drahý lhář, s partnerem Karlem Högerem, se kterým v roce 1965 hostovala v Renaissance Theater ve Vídni. V roce 1967 hrála hlavní roli v komedii Julie, ty jsi kouzelná v režii Oldřicha Nového, nejprve v Praze a pak v roce 1968 i ve Vídni.
V německém jazyce hrála v Kolíně nad Rýnem, Düsseldorfu, v Berlíně a především byla členkou vídeňského Burgtheateru, který jí nabídl angažmá jako první české herečce v poválečné historii. Byla docentkou pro jevištní výslovnost na Divadelní akademii v Düsseldorfu, natáčela v Düsseldorfu filmy a televizní inscenace, režírovala ve Frankfurtu, Postupimi a ve Vídni. S vlastním představením monologů, např. Guelmovým Jeanem a já získala první cenu na festivalu monodramat v Buenos Aires, česky si napsala monolog Drahý Diego o ruské milence slavného malíře Diega Rivery, který uváděla v divadle Kolowrat a Lyra Pragensis. Věnuje se interpretaci pražské německé literatury.
Za její dlouholetou a vytrvalou propagaci české kultury v zahraničí, především v německy mluvících zemích, ji Ministerstvo kultury České republiky vyznamenalo cenou Artis Bohemiae amicis (2002).

Zdenka Procházková je autorkou autobiografické knihy vzpomínek „Na jevišti mezi Prahou a Vídni“ (2004), knihy rozhovorů s přáteli a hereckými kolegy „Vášně, chutě, neřesti (2007), románu „Chuť na lásku“ (2011) a společně s prof. Dr. Zdeňkem Diensbierem napsala knihu úvah, vzpomínek i rad „Ó, sladké stáří“ (2011).

Související fotografie

Více
Overlay loader