Muzeum hlavního města Prahy

Jídelna

Jídelna

Z velkého, světle a vzdušně působícího obytného pokoje vede krátké přímé schodiště do jídelny. Jídelna nás překvapí malou světlostí a nevelkou rozlohou. Tento dojem ještě umocňuje tmavý mahagonový nábytek a kazetový, do čtverců členěný strop. Nejzajímavějším kusem nábytku je zde kruhový stůl nesený oktogonální střední nohou. Průměr jeho syenitové desky (110 cm) je dimenzován pro stolování šesti osob. Ke stolu je možné přidat jedno, nebo dvě mahagonová mezikruží, která průměr stolu zvětší na 170 cm, případně 230 cm, takže stůl pak poskytuje dostatek místa pro dvanáct, či osmnáct stolovníků. Konstrukce tohoto stolu je vskutku mistrovským dílem.

Z původních osmnácti židlí se jich dochovalo čtrnáct. Loos použil osvědčené, v Anglii v 18. století navržené židle typu „chippendale“. Jejich konstrukci považoval za nepřekonanou. Z Anglie byla dovezena židle jediná, ostatní jsou jejími kopiemi. Vyrobila je pražská firma Emil Gerstel, která realizovala i celé zbývající zařízení jídelny.

Důležitým funkčním i estetickým prvkem jídelny je její osvětlení. Centrální osvětlení nad stolem tvoří čtyřžárovkový mosazný lustr, který je ze spodní, pohledové strany krytý kruhovou deskou matovaného skla zavěšenou na čtyřech mosazných řetězech. Osvětlení jídelny doplňují sufitová svítidla umístěná na stěnách. Jídelna je rozšířena o arkýř se širokým oknem, do jehož stran jsou vsazeny dvě vitríny. Vitríny mají police ze zabroušeného skla, jež jsou zavěšeny na děrovaných mosazných lištách. Na policích původně stávaly květiny. Zadní stěny vitrín kryjí zrcadla opticky zvětšující prostor arkýře. Součástí jídelny původně patrně byly tři skládací servírovací stolky různých velikostí, zhotovené snad podle Loosova návrhu. Dva z nich jsou dnes instalovány v obývacím pokoji.

Jídelna má dvě stěny otevřené — stěnu přiléhající ke schodišti do pater bylo možné zastřít závěsy, druhá volná stěna spojuje prostor jídelny s obývacím pokojem. U jediné plné stěny stojí dvě mahagonové skříně, jejichž jednokřídlé dveře mají mosazné kliky zakončené koulemi ze slonoviny. Levá skříň skrývá vstup do přípravny jídla, ve skříni na straně pravé je uloženo nádobí zčásti značené monogramem MK a pocházející z výbavy Milady Müllerové, rozené Krátké. Mezi skříněmi je vestavěn odkládací stůl s deskou ze syenitu.
Za skříněmi a nad odkládacím stolem je jediná plná stěna jídelny. Sem instaloval Loos skupinu obrazů Jana Preislera. Na všech dobových fotografiích je možné dobře identifikovat dva obrazy zavěšené v horní řadě: vlevo studii k obrazu z většího cyklu (olej na plátně, 1902), vpravo obraz Dívka s kobylou a hříbětem (olej na plátně, 1906). Protože spodní řada obrazů na původních fotografiích zachycena nebyla, byla při rekonstrukci provedena pravděpodobná instalace: ze sbírky Dr. Müllera byly vybrány Preislerovy obrazy Pokušení (olej na plátně, 1916–1917), Žena a jezdci (olej na plátně, 1915) a studie k Milencům (olej na plátně, před rokem 1905). Posledně jmenovaný obraz byl v nedávné době nahrazen kopií.
 

Rekonstrukce jídelny
Podle jediného dochovaného gobelínového potahu židlí byly utkány potahy ostatní. Centrální osvětlovadlo bylo rekonstruováno — nevhodná nepůvodní deska z plexiskla oválného tvaru byla nahrazena nově zhotovenou matovanou skleněnou deskou kruhovou, materiálem i tvarem shodnou s nedochovanou deskou původní. Kazetový strop byl zrestaurován, takže znovu vynikají krása a lesk mahagonového dřeva. Chybějící police ve vitrínách arkýře byly doplněny a jejich mosazná nosná konstrukce obnovena. Do skříně bylo vráceno nádobí z výbavy paní Müllerové, uložené do té doby v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. V obchodě se starožitnostmi byl zakoupen orientální koberec. Národní galerie v Praze a Západočeská galerie v Plzni zapůjčily ze svých sbírek obrazy Jana Preislera.

Overlay loader