Muzeum hlavního města Prahy

Hmota a plašť

Hmota a plašť

Základním tvarem vily je kvádr. Dvě fasády — vstupní a boční, přiléhající k veřejnému schodišti — překvapují strohostí velkých ploch hladkých stěn s poměrně malými okny. Obě fasády mají u paty vloženou mělkou niku se vstupem — na jedné straně je umístěn vstup do vily, na druhé do garáže. Niky jsou situovány pod úrovní komunikace, proto se velmi málo pohledově uplatňují. Další dvě fasády mají hladké stěny velkoryse členěné kubusy. Na straně bližší Střešovické ulici kryjí plné poprsnice terasu u obytného pokoje a balkon v patře. Druhou fasádu člení arkýř a zajímavý prvek lichého okna, které korunuje stavbu na úrovni střešní terasy.

Strohý charakter fasád je pro stavby Adolfa Loose typický. Stavitel Kriegerbeck nám zachoval Loosův výklad týkající se pojetí fasády: „Já si s fasádou nikdy nehraji, tam nebydlím. Vezměte si židli, sedněte si v dešti doprostřed ulice a dívejte se na fasádu. Když dělám fasádu v ulici, udělám pěkný přízemek, případně první patro obložím mramorem. Nad prvním patrem to nechám holé, tam už nevidím...“

Toto své krédo zhmotnil Loos poprvé roku 1911 při stavbě vídeňského obchodního domu firmy Goldmann a Salatsch, jehož fasáda je v parteru obložena mramorem a nad prvním patrem holá. Stejně tak i vila Dr. Mülera dokládá Loosovo přesvědčení, že dům má být postaven nikoliv pro kolemjdoucí, ale pro jeho obyvatele.

Overlay loader