Muzeum hlavního města Prahy

Historie stavby

Historie stavby

Roku 1928 zakoupili manželé Müllerovi stavební pozemek v Praze 6 – Střešovicích. O projekt vily požádali prostřednictvím plzeňského architekta Karla Lhoty známého vídeňského architekta Adolfa Loose. V říjnu 1928 uzavřel Dr. Müller s oběma architekty, Adolfem Loosem i Karlem Lhotou, dohodu, v listopadu téhož roku požádal o povolení stavby. S vydáním povolení byla řada potíží, jednání se protahovala, byla vznesena řada námitek. I když hlavní důvody dlouhých jednání byly především technického rázu, objevily se též námitky urbanistického charakteru (že vila bude převyšovat okolní zástavbu) a dokonce byly vysloveny pochybnosti estetické (zda příliš hladká fasáda vily nebude v okolní vilové zástavbě působit rušivě). Ještě v dubnu 1929 se městská rada usnesla, že povolení vydáno nebude, ačkoliv firma Müller-Kapsa, pověřená realizací projektu, již započala hrubou stavbu.

Dr. Müller se proti neudělení stavebního povolení opakovaně odvolával. Obtíže v jednání s úřady vešly v obecnou známost, když pražské německé noviny Prager Tagblatt zveřejnily článek „Praha proti Loosovi“. To bylo v době, kdy odvolání Dr. Müllera projednával již Zemský úřad. Nakonec, po přezkoumání všech námitek, bylo stavební povolení Dr. Müllerovi vydáno v červnu 1929.
 


 

Stavba pokračovala velmi rychle — 19. července 1929 sděloval Dr. Müller v dopise Loosovi: „Moje vila je v těchto dnech úplně pod střechou, teď se budou zdít dělicí stěny a provádět instalace...“ V září téhož roku uzavřel Dr. Müller smlouvy na vybavení vily nábytkem. Pražská firma Emil Gerstel získala zakázku na vybavení obytné haly, jídelny a dámského salonu, firma S.B.S. (plným názvem Standard, bytová společnost) Brno architekta Jana Vaňka dostala zakázku na vybavení obou schodišť a na výrobu nábytku do vstupní haly, přípravny jídla, kuchyně, knihovny, šaten a dětských pokojů.
 

Rychle pokračující stavba potřebovala průběžný dohled, který Adolf Loos pro velké pracovní zaneprázdnění nemohl poskytnout. Z toho důvodu byla nezbytná pomoc spolupracovníků. Mimo architekta Karla Lhotu, který převáděl Loosovy ideové, ale často pouze načrtnuté návrhy do realizovatelné podoby, pracoval od prosince 1929 na řešení dílčích finálních úkolů Loosův žák a pomocník, vídeňský architekt Heinrich Kulka. Stálým stavebním dozorem byl pověřen plzeňský stavitel Bořivoj Kriegerbeck, za realizační firmu Müller–Kapsa stavbu vedl Rudolf Voleský. Architekti konzultovali řešení se stavebníkem, ale Loos často v průběhu realizace návrhy precizoval, eventuálně i měnil, a ve snaze po čistotě koncepce stavebníkova přání pomíjel.
Dr. Müller se projevil jako vynikající stavebník, neboť nejen že všem požadavkům geniálního architekta vyhověl, ale akceptoval i všechny jeho změny, přestože někdy znamenaly zvýšení nákladů (např. obložení vstupní niky leštěným travertinem), nebo směřovaly proti jeho požadavkům a přáním (Loos např. Dr. Müllerovi odmítl umístit pohovku do ložnice, také pánskou šatnu nechal vyrobit z jiného materiálu, než si Dr. Müller přál).

 

V březnu 1930 byla stavba dokončena a Dr. Müller mohl požádat o kolaudaci. Kolaudační komise se sešla 10. dubna 1930, ale Müllerovi na její písemné vyjádření nečekali a 12. května 1930 se z Plzně přestěhovali do Prahy. Velikonoce roku 1930 již trávili v novém domově.
 

V průběhu léta roku 1930 se dokončovalo zařízení vily. Podle návrhů vynikajících zahradních architektů Camillo Schneidera, Karla Förstera a Hermanna Matterna se započalo s úpravou zahrady.
 

Od jara 1930 pulzoval ve vile společenský život. Své šedesáté narozeniny zde 10. prosince 1930 oslavil Adolf Loos. Podle dochované fotografie můžeme identifikovat hosty na této slavnosti, mezi kterými byli spisovatelé Karl Kraus, Josef Svatopluk Machar, Bohumil Markalous či historik umění Antonín Matějček. Jejich jména najdeme v pamětní knize, uložené v archivu Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Adolf Loos do této pamětní knihy napsal: „Můj nejkrásnější dům! pro mého, jak tvrdí má přítelkyně, paní Dr. Schwarzwaldová, nejinteligentnějšího stavebníka, kterého jsem kdy měl, Dr. Müllera! To je celé tajemství architektury". — Adolf Loos o 60. narozeninách“

 

 

Overlay loader