Muzeum hlavního města Prahy

Novomlýnská vodárenská věž

Novomlýnská vodárenská věž, kulturní památka

Památková obnova historické Novomlýnské vodárenské věže a její zpřístupnění veřejnosti – 1. etapa

Podpořeno grantem Islandu, Lichtenštejnska a Norska
 

 

 

 


Vzhledem ke špatnému technickému stavu není přístupná veřejnosti. Na počátku roku 2014 bylo nutné provést havarijní zajištění pláště věže pomocí sítí a před zasíťováním byl celý plášť horolezeckou technikou odborně prohlédnut a byly vyjmuty uvolněné části pískovce. Muzeum bylo v roce 2014 úspěšné se svojí žádostí o dotaci z Grantu Islandu, Lichtenštejnska a Norska – v roce 2015 bude zahájena 1. etapa památkové obnovy věže. V roce 2014 byla v rámci žádosti zpracována projektová dokumentace obnovy a byla připravena a vyhlášena soutěž na dodavatele stavebně-restaurátorských prací. Na základě smlouvy o pronájmu sídlí v přilehlých prostorách Sbor dobrovolných hasičů Prahy 1.


Na místě dnešní ulice Nové mlýny, v místech kde odbočuje cesta od gotického kostela sv. Klimenta k řece Vltavě, stávaly již ve 14. století vodní mlýny. Již v roce 1484 máme zaznamenáno, že mlýny se nazývají Novými. Kromě Nových mlýnů, nedaleko stávaly i mlýny Lodní, Helmovy a Lodecké. Většina těchto mlýnů byla na počátku 20. století zbořena, a Praha tím nenávratně přišla o vzácnou renesanční architekturu technického rázu.  

Z celé mlýnské zástavby stojí dnes na místě pouze vodárenská věž, která zásobovala vodou dolní Nové Město. Zcela jistě tato věž byla vybudována po roce 1602, jelikož k onomu roku podávali zemští mlynáři radě Nového Města zprávu, že je nutné vystavět novou vodárnu na Nových mlýnech. Tato vodárenská věž byla opatřena krytou vyhlídkovou plošinou s dvanácti okny, mezi nimiž byly namalovány podobizny českých knížat a králů od Přemysla Oráče po Rudolfa II. Podobná analogie, kde byla zachycena česká státnost, se objevuje již v sakrální stavbě v románské rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě, kdy neznámý autor namaloval na zdech rotundy panovnický cyklus Přemyslovců.

Naneštěstí tato bohatě zdobená pozdně renesanční věž vzala za své 6. února 1655, kdy došlo v Praze k velkým povodním a věž byla poničena tak, že se musela zbořit. Avšak již brzy došlo k postavení nové vodárenské věže. Dokonce císař Ferdinand III. svým reskriptem z 19. července 1655 slevil Novoměstské obci berni ve výši 9000 zlatých, aby radní vystavěli novou vodárnu. V roce 1658 byla věž znovu postavena, tentokráte v barokním slohu, avšak za použití některých původních fragmentů. K roku 1827 v pramenech najdeme, že vodárna byla opatřena novým výtlačným zařízením. Vodárenská věž přestala svému účelu sloužit v roce 1877, na rozdíl od nedaleké vodárny, která ukončila svou činnost až v roce 1910. V roce 1878 se Dolejší vodárna dočkala díky Pražské obci důkladné rekonstrukce.

Současný vzhled věže prakticky pochází z doby její výstavby v roce 1658. Je vystavěna z lomového kamene a je obložena pískovými kvádry. V každém patře je umístěno okno a v nejvyšším šestém podlaží, které dříve sloužilo jako vodní nádrž, jsou v každé stěně věže okna tři. Střecha věže je stanová s měděným hrotem na vrcholu.

  

Overlay loader